 Studenec | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 v únoru 2014 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 2. března 1989[1] |
| Vyhlásil | Okresní národní výbor Sokolov |
| Nadm. výška | 640–655[1], 640–646 [2] m n. m. |
| Rozloha | 2,88 ha[3][4] |
| Poloha | |
| Stát | Česko Česko |
| Okres | Sokolov |
| Umístění | Oloví |
| Souřadnice | 50°15′16,56″ s. š., 12°31′22,08″ v. d. |
  Studenec | |
| Další informace | |
| Kód | 1168 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Studenec je přírodní památka, která byla vyhlášena v roce 1989. Předmětem ochrany je mokřadní ekosystém s porostem silně ohroženého ďáblíku bahenního a dalších ohrožených druhů. Území se nachází u Studence, části města Oloví v okrese Sokolov, přibližně 2,5 km západně od Oloví. Leží v jižní části přírodního parku Leopoldovy Hamry.[5][2]
Popis oblasti
Chráněné území tvoří zarůstající rybníček a jeho okolí v mělké zrašelinělé nivě Studeneckého potoka, který pramení v blízké, výše položené přírodní rezervaci V rašelinách.
Přírodní poměry
Přírodní památka se nachází v geomorfologickém celku Krušné hory, podcelku Klínovecká hornatina, okrsku Jindřichovická vrchovina.
.jpg)
Horninovým podkladem jsou fylity, které jsou překryty sedimenty potoka, v severovýchodní části území svahovými sedimenty. Nejníže položenou a zároveň nejširší část nivy vyplňuje rašeliniště se stagnující hladinou vody.[6]
Rybníček je lemován náletem borovice lesní a břízy bělokoré. Jižní a západní okrajové území zahrnuje podmáčené pcháčové louky. Na lokalitě roste řada vzácnějších, ohrožených a silně ohrožených druhů rostlin. Mezi ně patří desetitisíce exemplářů ďáblíku bahenního (Calla palustris) a vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata), stovky rostlin klikvy bahenní (Oxycoccus palustris). V menším množství zde roste vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), v ostřicomechových porostech prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a v sušších partiích prha arnika (Arnica montana). V mechovém patře roste rašeliník oblý (Sphagnum teres), rašeliník křivolistý (Sphagnum fallax) a klamonožka bahenní (Aulacomnium palustre). [7] [6]
Zoologický průzkum zjistil výskyt čolka horského (Triturus alpestris), skokana hnědého (Rana temporaria), ropuchy obecné (Bufo bufo), ještěrky obecné (Lacerta agilis), ještěrky živorodé (Zootoca vivipara), zmije obecné (Vipera berus) a užovky obojkové (Natrix natrix). Z méně běžných druhů bezobratlých to jsou vážka čárkovaná (Leucorrhinia dubia), vážka tmavá (Sympertum danae) a šidélko malé (Ischnura pumilio)[5] [7]
Odkazy
Reference
- ↑ a b PP Studenec [online]. Biolib.cz [cit. 2010-12-13]. Dostupné online.
- ↑ a b PP Studenec [online]. AOPK ČR [cit. 2015-08-12]. Dostupné online.
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ a b Petr Uhlík. Příroda Sokolovska [online]. Krusnohorsky.cz, 2015-08-12 [cit. 2010-12-13]. Dostupné online.
- ↑ a b MELICHAR, Vladimír. Plán péče o přírodní památku Studenec na období 2014 – 2023. Karlovy Vary: Krajský úřad Karlovarského kraje, 2014. S. 4 – 9.
- ↑ a b ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 433.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Studenec na Wikimedia Commons
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Studenec_(přírodní_památka) |
