| Suarské knížectví Suar bäklege Suvar beyliği
| |||||||||
| Geografie | |||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
Národnostní složení
|
|||||||||
| Státní útvar | |||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Suarské knížectví nebo Suar (tatarsky Suar bäklege, turecky Suvar beyliği) byl historický státní útvar v letech 948–975, ustavený pokolením Suarů, což byl středověký turkický kmen patřící do skupiny Hunobulharů, který žil na dolním toku řeky Čulman v současném Tatarstánu.
Krátká historie
Knížectví, čili bäkleg → beglik → bejlik, vzniklo pravděpodobně roku 948 a přetrvalo do roku 975. Jeho hlavní město bylo založeno dříve, roku 940. Říkalo se mu Suar nebo Suwar. Roku 975 byl bäkleg obsazen a pohlcen jak Protobulhary, tak i jinými turkickými kmeny, kteří zde ustavili státní útvar známý jako Volžské Bulharsko. Poté tvořil jeden z jeho emirátů. Od 11. do 13. století k němu zůstal připojen jako poloautonomní emirát. Roku 1236 bylo Volžské Bulharsko rozvráceno Bátú-chánem a roku 1242 vstřebáno do Kypčackého Chanátu (Zlatá horda).
O přítomnost Suarů v Blízkém Povolží jsou vedeny dva proudy úvah:
- Archeologickými vykopávkami se zjistilo, že v jižní zóně povodí Čulmanu (Kama)[1] [pozn. 1] již v 1. století žila skupina pojmenována „Suvar“, jež je považována za autochtonní a nejstarší národ jejího ústí. [1] Tento turkický kmenový svaz zahrnoval také různé Finské kmeny (Čeremisy (Marijci), Mokšy, a jiné...). [1]
- Někteří Tatarští etymologové však zastávají názor, že Suaři [pozn. 2] tvořili odnož Sabirů, kteří v 8. století migrovali z Kavkazu k Itilu (Volha) a do Volžského Bulharska.
V Divân-ı Lügati't-Türk se píše:
| „ | … slovo صُڤَر → Suvar je definováno jako jméno jednoho Tureckého plemene [2] a také jednoho města. [3] V blízkosti Bulharů (Volžských) se rovněž nachází město سخسين → Saxsın. [4] Je to Suar. [5] Kromě toho, jak uvádějí další informace, بلغار → Bulgar je každým uznávané Turecké město… [6] | “ |
| — Mahmúd Kašgarský - „Divân-ı Lügati't-Türk“ | ||
Suaři se stali majoritními předky Čuvašů. [1]
Seznam známých vládců
- Abdullah Ibn Michail-beg (943-976, Ğabdulla bine Miqail Bäk), zakladatel Suarského knížectví
- Talib Ibn Ahmed-beg (976-981, Talib bine Äxmäd Bäk), připojil knížectví do jednotného celku Volžského Bulharska
- Mumin Ibn Ahmed-beg (976-981, Mö'min bine Äxmäd Bäk), v Suaru zavedl islám, načež se část Suarů vystěhovala západněji - Čuvaši
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Suvar Beyliği na turecké Wikipedii.
- ↑ a b c d ZAKIEV, Mirfatyh Zakievič. Problemy jazyka i proischoždenija Volžskich Tatar. Kazan: Tatarskoe knižnoe izd-bo, 1986. 302 s. 2012. ISBN 5-89120-050-3. (rusky)
- ↑ ATALAY, Besim. Divanü Lügati't - Türk, Svazek I.. Ankara: Türk Tarih Kurumu Basımevi, 2006. ISBN 975-16-0405-2. S. 30, 31, 32, 78, 437. (turecky)
- ↑ ATALAY, Besim. Divanü Lügati't - Türk, Svazek III.. Ankara: Türk Tarih Kurumu Basımevi, 2006. ISBN 975-16-0405-2. S. 139, 157, 314. (turecky)
- ↑ Divanü Lugati't-Türk Databáze. TÜRK DİL KURUMU. Dostupné online. (turecky) [nedostupný zdroj]
- ↑ ATALAY, Besim. Divanü Lügati't - Türk, Svazek I.. Ankara: Türk Tarih Kurumu Basımevi, 2006. ISBN 975-16-0405-2. S. 437. (turecky)
- ↑ Divanü Lugati't-Türk Databáze. TÜRK DİL KURUMU. Dostupné online. (turecky) [nedostupný zdroj]
Literatura
- HASANOV, M. H. Tatar Encyclopaedia (in five volume) Volume 2: GJ. Kazan: [s.n.], 2002. 656 s. 2012. ISBN 5-902375-02-9. (rusky) Archivováno 29. 10. 2013 na Wayback Machine.
- Suar bäklege. Tatar Encyclopaedia. Kazan: The Republic of Tatarstan: Academy of Sciences. Institution of the Tatar Encyclopaedia, 2002. (anglicky)
Související články
- Dulo
- Protobulhaři
- Suaři
- Buljaři
- Oghurové
- On-oghurové
- Utigurové
- Kutrigurové
- Barsilové
- Burdžané
- Čuvaši
- Velké Bulharsko
- Volžské Bulharsko
- První bulharská říše
- Zlatá Horda
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Suarské_knížectví |
