Sulfid germaničitý

Sulfid germaničitý

Obecné
Systematický název	Sulfid germaničitý
Anglický název	Germanium (IV) sulfide Germanium disulfide
Německý název	Germaniumsulfid
Sumární vzorec	Ge S₂
Vzhled	bílé průsvitné krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS	12025-34-2
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	234-705-1
PubChem	82816
SMILES	S=[Ge]=S
InChI	InChI=1S/GeS2/c2-1-3 v
Vlastnosti
Molární hmotnost	136,865 319 593 g/mol
Teplota tání	800 °C, 1 073 K, 1 472 °F
Hustota	2,940 g/cm³
Struktura
Krystalová struktura	monoklinická
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sulfid germaničitý je anorganická sloučenina se vzorcem Ge S₂. Je to bílá nebo bezbarvá krystalická pevná látka, která taje při teplotě přibližně 800 °C^[1]^[2].

Historie

Sulfid germaničitý byl první známou sloučeninou germania, objevil jej Clemens Winkler během analýzy argyroditu. GeS₂ není rozpustný v okyselené vodě, díky čemuž jej bylo možné oddělit od ostatních sloučenin.^[3]

Podobné sloučeniny

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Germanium disulfide na anglické Wikipedii.

↑ Otto H. Johnson. Germanium and its Inorganic Compounds. Chem. Rev.. 1952, s. 431. DOI 10.1021/cr60160a002. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ A. V. Golubkov, G. B. Dubrovskii and A. I. Shelykh. Preparation and properties of GeS₂ single crystals. Semiconductors. 1998, s. 734-735. DOI 10.1134/1.1187494. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Clemens Winkler. Mittheilungen über das Germanium. J. Prak. Chemie. 1886, s. 177-229. Dostupné online. DOI 10.1002/prac.18860340122. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sulfid germaničitý na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Otto H. Johnson. Germanium and its Inorganic Compounds. Chem. Rev.. 1952, s. 431. DOI 10.1021/cr60160a002. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

[2] A. V. Golubkov, G. B. Dubrovskii and A. I. Shelykh. Preparation and properties of GeS₂ single crystals. Semiconductors. 1998, s. 734-735. DOI 10.1134/1.1187494. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

[Winkler1-3] Clemens Winkler. Mittheilungen über das Germanium. J. Prak. Chemie. 1886, s. 177-229. Dostupné online. DOI 10.1002/prac.18860340122. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

[1]

[2]

[3]

Zdroj dat	cs.wikipedia.org
Originál	cs.wikipedia.org/wiki/Sulfid_germaničitý

Sulfid germaničitý

Historie

Podobné sloučeniny

Reference

Externí odkazy

Kalkulačka - Výpočet

Banky a Bankomaty

Práce - Volná místa

Dávky a příspěvky

Investice

Drahé kovy

Podnikání

Další odkazy

English version

Sulfidy s prvkem v oxidačním čísle IV.

Sulfid americičitý (Am S₂) • Sulfid ceričitý (Ce S₂) • Sulfid chromičitý (Cr S₂) • Sulfid germaničitý (Ge S₂) • Sulfid hafničitý (Hf S₂) • Sulfid neptuničitý (Np S₂) • Sulfid olovičitý (Pb S₂) • Sulfid manganičitý (Mn S₂) • Sulfid molybdeničitý (Mo S₂) • Sulfid osmičitý (Os S₂) • Sulfid platiničitý (Pt S₂) • Sulfid plutoničitý (Pu S₂) • Sulfid protaktiničitý (Pa S₂) • Sulfid rutheničitý (Ru S₂) • Sulfid seleničitý (Se S₂) • Sulfid křemičitý (Si S₂) • Sulfid telluričitý (Te S₂) • Sulfid thoričitý (Th S₂) • Sulfid cíničitý (Sn S₂) • Sulfid titaničitý (Ti S₂) • Sulfid wolframičitý (W S₂) • Sulfid uraničitý (U S₂) • Sulfid vanadičitý (V S₂) • Sulfid zirkoničitý (Zr S₂)

Také Sirouhlík (C S₂)