| Supermarine Southampton | |
|---|---|
 Letoun Supermarine Southampton za letu | |
| Určení | námořní průzkumný létající člun |
| Výrobce | Supermarine |
| Šéfkonstruktér | R. J. Mitchell |
| První let | 10. března 1925 |
| Zařazeno | 1925 |
| Charakter | vyřazen |
| Uživatel | RAF Argentina Austrálie Japonsko Turecko |
| Výroba | 1924-1934 |
| Vyrobeno kusů | 83 |
| Vyvinuto z typu | Supermarine Swan |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Supermarine Southampton byl britský vojenský létající člun z 20. let 20. století. Byl to jeden z nejúspěšnějších meziválečných hydroplánů. Letoun vznikl jako pokračování vývoje letounu Supermarine Swan a byl příležitostně používán i pro civilní dopravu.
Vývoj a popis
Letoun Southampton byl navržen týmem, který vedl R. J. Mitchell. Ten se později proslavil konstrukcí slavného letounu Spitfire. Kvůli úspěchu předchozího modelu Supermarine Swan objednalo britské ministerstvo letectví 6 letounů Southampton přímo z rýsovacího prkna, což bylo neobvyklé. Letoun Swan tedy sloužil jako prototyp nové verze, a tak byl vývoj letounu velice krátký.
Letoun Southampton byl dvoumotorový dvouplošník koncipovaný jako létající člun s tažnými motory, které byly namontovány mezi spodním a horním křídlem. Svislé ocasní plochy byly trojité. Letoun Southampton Mk. I měl jak trup, tak i křídla ze dřeva. Verze Southampton Mk. II měla kovový duralový trup stejné tloušťky.[p 1] Tato změna snížila hmotnost o 409 kg[p 2], což prodloužilo dolet stroje asi o 320 km. V roce 1929 bylo 24 letounů Mk. I přestavěno na letouny s kovovým potahem trupu. Některé pozdější letouny byly vybaveny kovovými křídly. Tyto letouny byly pravděpodobně značeny Southampton Mk. III. Letouny měly tři střelecké pozice osazené kulomety. Jedna byla na nose letounu a dvě v zadní části trupu.
První sériový stroj vykonal svůj první let 10. března 1925. Dodávky k RAF byly zahájeny v polovině roku 1925.
Operační historie
Southamptony vstoupily do služby u RAF v srpnu 1925 u 480. pobřežní průzkumné letky na základně RAF Calshot. Letoun se rychle proslavil svými dálkovými předváděcími lety ve formaci. Nejznámější byla expedice v letech 1927 a 1928 dlouhá 43 500 km, kdy 4 letouny Southampton letěly na Dálný východ z Felixstowe přes Středozemní moře a Indii do Singapuru.
Další letouny tohoto typu byly prodány do několika dalších zemí. Osm nových letounů bylo prodáno do Argentiny, Turecko koupilo 6 letounů a Austrálie koupila dvojici letounů Mk. I od RAF. Japonsko koupilo také jeden letoun, který později přestavělo na dopravní letoun pro 18 cestujících. Jeden letoun RAF byl zapůjčen na tři měsíce společnosti Imperial Airways, přičemž obdržel britskou civilní registraci G-AASH. Letoun zajišťoval leteckou poštu mezi Janovem a Alexandrií od prosince 1929 jako náhrada za havarovaný letoun Short Calcutta.[1] Bylo postaveno celkem 83 Southamptonů. Navíc byl ještě postaven prototyp třímotorového letounu Southampton Mk. X.[2]
Varianty
Mk. I
- Letoun osazený řadovými motory Napier Lion V. Dřevěný trup. Postaveno 23 strojů.[3]
Mk. II
- Letoun osazený řadovými motory Napier Lion Va. Duralový trup. Postaveno 39 strojů.[4]
Verze pro Argentinu
- Letouny osazeny motory Lorraine-Dietrich 12E. Postaveno 5 letounů s dřevěným trupem a 3 s kovovým trupem.[3]
Verze pro Turecko
- Letouny osazené motory Hispano-Suiza 12Nbr. Postaveno 6 strojů.[2]
Experimentálně byly letouny osazovány i motory Bristol Jupiter IX a Rolls-Royce Kestrel.
Specifikace (Southampton II)
Technické údaje pocházejí z publikace „Supermarine Aircraft since 1914“.[5]
Technické údaje
- Posádka: 5 (2× pilot, 3× palubní střelec)
- Rozpětí: 22,86 m
- Délka: 15,15 m
- Výška: 6,2 m
- Nosná plocha: 134,5 m²
- Plošné zatížení: 51,26 kg/m²
- Prázdná hmotnost: 4 398 kg
- Vzletová hmotnost: 6 895 kg
- Pohonná jednotka: 2× řadový motor Napier Lion VA
- Výkon pohonné jednotky: 500 k (373 kW)
Výkony
- Cestovní rychlost: 139 km/h (86 mph) ve výšce 610 m (2 000 stop)
- Maximální rychlost: 153 km/h (95 mph, 83 uzlů) na hladině moře
- Dolet: 876 km (473 námořních mil)
- Vytrvalost:6,3 hodin
- Dostup: 4 265 m
- Stoupavost: 1,87 m/s (368 stop/min)
- Výstup do 6 000 stop: 29 minut 42 sekund
- Poměr výkon/hmotnost: 0,11 kW/kg
Výzbroj
- 3× kulomet Lewis .303 (7,7 mm) – jeden na přídi a dva uprostřed letounu
- 1 000 liber (454 kg) bomb pod křídly
Uživatelé
.jpg)
Vojenští uživatelé
Argentina
Argentina
Austrálie
Austrálie
Spojené království
Spojené království
- Royal Air Force – 201., 203., 204., 205., 209., 210. peruť a 480. letka RAF[6]
Turecko
Turecko
Civilní uživatelé
Japonsko
Japonsko
Spojené království Spojené království
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Supermarine Southampton na anglické Wikipedii.
Literatura
- Andrews, C.F. and E.B. Morgan. Supermarine Aircraft since 1914 (2nd edition ed.). London: Putnam, 1987. ISBN 0-85177-800-3.
- A.J. Jackson, British Civil Aircraft since 1919 Volume 3, 1974, Putnam, London, ISBN 0-370-10014-X.
- DONALD, David. Encyklopedie letadel světa. Praha: Ottovo nakladatelství, 1999. 930 s. ISBN 80-7181-230-7. Kapitola Supermarine Southampton, s. 871.
- Thetford, Owen. Aircraft of the Royal Air Force 1918–57 (First Edition ed.). London: Putnam, 1957.
Související články
Související vývoj
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Supermarine Southampton na Wikimedia Commons - Letoun Southampton na stránkách Australian War Memorial (anglicky)
- Letoun Southampton na stránkách Avistar.org (anglicky)
- Letoun Southampton na stránkách RAF Museum (anglicky)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Supermarine_Southampton |
