 Svída výběžkatá | |
|---|---|
 Svída výběžkatá | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | dřínotvaré (Cornales) |
| Čeleď | dřínovité (Cornaceae) |
| Rod | svída (Cornus) |
| Binomické jméno | |
| Cornus sericea L., 1771 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svída výběžkatá (Cornus sericea) opadavý keř s jednoduchými vstřícnými listy. Pochází ze Severní Ameriky a je v České republice často pěstována jako okrasný keř.
Synonyma
- Swida sericea, Cornus stolonifera
Charakteristika
Svída výběžkatá je široce rozložitý, 1 až 2,5 metru vysoký keř s dlouhými ohebnými větvemi, které často převisají, zakořeňují a posléze se opět obloukovitě zdvihají. Mladé letorosty jsou lesklé a obvykle nachově červené, starší větve se zbarvují šedozeleně. Listy jsou 5 až 16 cm dlouhé, na líci živě zelené, na rubu nápadně bělavé. Čepel je podlouhlá, kopinatá až úzce vejčitá, dlouze zašpičatělá a na bázi klínovitá, se 4 až 8 páry postranních žilek. Kvete v červnu až červenci. Květy jsou bílé až žlutavé, v plochých, 3 až 6 cm širokých květenstvích. Peckovice jsou bílé nebo namodralé, kulovité, 5 až 9 mm velké. Pecka je téměř kulovitá nebo širší než dlouhá.[2][3]
Druh je široce rozšířen v mírném pásu Severní Ameriky, na jih zasahuje až do severního Mexika, na sever po Labrador a Aljašku. V České republice je pěstován a nezřídka zplaňuje v pobřežních křovinách, lužních lesích aj. stanovištích na vlhčích půdách v nižších polohách.[2]
Využití
Svída výběžkatá je často pěstována jako okrasná dřevina, jako součást městské zeleně a také podél silnic a dálnic. Nejčastěji pěstovaným kultivarem je 'Flaviramea', vyznačující se nápadně žlutými větvemi.[3]
Keř je vhodný do skupin a jako podrost.[4]
Pěstování
Nároky
Při pěstování v mírném pásmu (ČR) svída výběžkatá roste na slunci i v polostínu. Je nenáročná, pro její pěstování je vhodná propustná až hlinitá půda, vlhká, nebo dobře zásobená vodou a živinami. Dobře snáší řez a obvykle netrpí škůdci.
Rozmnožování
Rozmnožuje se řízkováním dřevitými řízky nebo výsevem semen.[4]
-
celkový vzhled -
listy -
zimní větve -
zimní větve cv. 'Flaviramea'
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 5. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0.
- ↑ a b KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ a b HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu svída výběžkatá na Wikimedia Commons 
Taxon Cornus sericea ve Wikidruzích- systematika
- popis
- popis
- Svída výběžkatá - botany.cz
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Svída_výběžkatá |
