| Sv. Anna Samotřetí z Chebu | |
|---|---|
.jpg) Sv. Anna Samotřetí z Chebu | |
| Základní údaje | |
| Rok vzniku | první čtvrtina 16. stol. |
| Popis | |
| Rozměry | 72 × 26 × 17 cm |
| Materiál | lipové dřevo |
| Umístění | |
| Umístění | Galerie výtvarného umění v Chebu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sv. Anna Samotřetí z Chebu je pozdně gotická socha z první čtvrtiny 16. století neznámé provenience. Ze starého fondu chebského muzea byla převedena do Galerie výtvarného umění v Chebu.
Popis a zařazení
Plně plastická socha z lipového dřeva 72 × 26 × 17 cm, vzadu rovně seříznutá. Vzácně se zachovalo původní zlacení a polychromie, včetně inkarnátů. Chybí postava Ježíška a zápěstí ruky Panny Marie. Restaurovali D. Blažková (1961, 1972) a J. Živný (1986). Inv. č. P 12.[1]
Sv. Anna je zobrazena v kontrapostu s vykročenou pravou nohou, jejíž koleno vystupuje pod řasením pláště. K její levé noze se tiskne malá postava Marie, která vzhlíží ke svému synovi na pravé zdvižené ruce sv. Anny. Z postavy Ježíška se zachovalo pouze torzo nohy. Kompozice v uzavřeném kubickém tvaru vychází z kresby Albrechta Dürera z doby kolem r. 1500 (Budapešť). Anna má na sobě těsný živůtek zdobený řasením a plášť s kapucí. Má mladistvý obličej s nevýraznými rysy, rovným nosem a semknutými rty.
Marie je zobrazena jako mladá dívka v těsném šatu, s rukávy prostřiženými podle dobové módy. Její dlouhé vlasy, splývající na zádech až k pasu, zdobí nevysoká korunka.[1]
Sv. Anna, babička Ježíška a matka Panny Marie, byla uctívána v hornických městech v Krušnohoří jako patronka rodiny a ochránkyně manželství. S rozvojem kultu sv. Anny souvisí také získání jejích ostatků z ostrova Rhodos saským kurfiřtem Fridrichem Moudrým (r. 1493).[2] Socha pravděpodobně pochází z některé saské dílny v okruhu Freibergu.[1] Na Chebsku nemá žádné vazby k předchozí místní tvorbě a nejbližší paralely se nacházejí v severozápadních Čechách.[3] Sochy spojuje zejména podobný obličejový typ a detaily ostře řezané drapérie. Chebská socha sv. Anny hypoteticky mohla souviset se vznikem nového poutního místa sv. Anny v Horním Pelhřimově (Ober Pilmersreuth, zanikl v 50. letech), uváděného v dokumentech chebských měšťanů z roku 1519.[1]
Příbuzná díla
- Sv. Anna Samotřetí, Muzeum Most
- Sv. Anna Samotřetí, Kostel svaté Anny
- Panna Marie pod křížem, Muzeum v Teplicích
- Sv. Petr a Pavel, kostel sv. Ducha v Mostu (sochy známy z archivního snímku, dnes nezvěstné)
- Panna Marie s Ježíškem, děkanský kostel v Mostě
Reference
Literatura
- Jiří Vykoukal (ed.), Umění gotiky na Chebsku, Galerie výtvarného umění v Chebu 2009, ISBN 978-80-85016-92-5
- Jana Ševčíková, Chebská gotická plastika, Galerie výtvarného umění v Chebu 1975
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Sv._Anna_Samotřetí_z_Chebu |
