Sv. Barbora z Chebu

Sv. Barbora z Chebu
Sv. Barbora (po r. 1510)
Popis
Výška	99,5 cm
Šířka	24 cm
Materiál	lipové dřevo
Umístění
Umístění	Muzeum Karlovy Vary
Stát	Česko Česko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Sv. Barbora z Chebu je plně plastická socha z lipového dřeva z období kolem roku 1500. Mohla být součástí mariánského retáblu jako jedna ze svatých panen, nebo oltáře se skupinou Čtrnácti svatých pomocníků. Jde o kvalitní řezbu ze starého fondu chebského muzea, o jejímž původu není nic známo. Je vystavena v expozici Muzea Karlovy Vary.

Popis a zařazení

Plně plastická socha z lipového dřeva 99,5 × 24 × 16 cm, s drobnými zbytky polychromie, inv. č. P 4. Restauroval J. Tesař (1971) a J. Živný (1986).^[1]

Štíhlá figura s dívčími ňadry má na sobě těsný šat s půlkruhovým dekoltem. Natočením těla a ukročením pravé nohy vyvažuje atribut kalicha, který přidržuje oběma rukama u levého ramene. Celá kompozice sochy je velmi sevřená, až uzavřená v bloku. Neobvyklé pojetí má plášť, který odkrývá pravé rameno a loket a spadá přes záda jako antická tóga. Je přichycen rukou na levém boku na opačné straně je od prověšení pod pravou rukou řasen mísovitými záhyby s vytaženými hranami.^[1] Schéma roucha je redukováno pro frontální pohled. V oblasti hlavy se socha vyznačuje poměrně jemnou řezbou.^[2] Oválná tvář má vysoké čelo, plné tváře a kulatou bradu. Hlava s bohatými dlouhými vlasy nese vysokou korunu.

Svatá Barbora byla uctívána v horních městech jako patronka horníků a také jako patronka dobré smrti. V západočeské gotické plastice nemá tato socha žádné formální analogie a stylové východisko je možné hledat pouze ve švábské plastice konce 15. století, v okruhu raného díla Michela Erharta. Ševčíková sochu zařadila do širšího okruhu tzv. Mistra dvoustranné františkánské madony^[2], ale novější literatura tuto souvislost nepotvrzuje.^[1] Příbuzná díla, která vyšla ze stejného stylového základu, lze nalézt spíše v jihozápadních Čechách. Chebská Barbora tak mohla vzniknout například v návaznosti na teritoriálně bližší hornorakouský Kefermarktský oltář, který ovlivnil jihočeské řezbáře, označované jako Mistr Oplakávání ze Žebráka a Mistr Oplakávání ze Zvíkova. Neobvykle štíhlé tělo, zvláštní postoj, plně modelovaný obličej i záhybový systém drapérie vykazuje podobnost s ženskými figurami v nástavci Kefermarktského oltáře (Madona, sv. Barbora, sv. Kateřina).^[1]

Příbuzná díla

• Madona se světicemi ze sv. Maří u Prachatic
• fragment oltáře madony se sv. Barborou a sv. Kateřinou, Západočeské muzeum v Plzni

• 
  Kefermarktský oltář (1497)

Reference

Literatura

• Jiří Vykoukal (ed.), Umění gotiky na Chebsku, Galerie výtvarného umění v Chebu 2009, ISBN 978-80-85016-92-5
• Jana Ševčíková, Chebská gotická plastika, Galerie výtvarného umění v Chebu 1975