| Szilárd Borbély | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. listopadu 1963 Fehérgyarmat |
| Úmrtí | 19. února 2014 (ve věku 50 let) Debrecín |
| Povolání | překladatel, spisovatel, literární historik, vysokoškolský učitel, básník a dramatik |
| Stát | Maďarsko Maďarsko |
| Žánr | próza a poezie |
| Témata | Ferenc Kölcsey |
| Významná díla | Nemajetní: Mesyjáš už je pryč? |
| Ocenění | Stipendium Zsigmonda Móricze (1993) Cena Alföldu (1995) Cena Tibora Déryho (1996) Magyarország Babérkoszorúja díj (2012) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Szilárd József Borbély (1. listopad 1963 Fehérgyarmat – 19. únor 2014 Debrecín) byl maďarský básník, literární vědec a překladatel z němčiny a angličtiny.
Život a dílo
Szilárd Borbély pocházel z nemajetné židovské rodiny, dědeček z otcovy strany přišel o život v koncentračním táboře v Osvětimi. Vyrostl na vesnici a po absolvování základní vojenské služby studoval maďarský jazyk a literaturu na univerzitě Lajose Kossutha v Debrecínu. Od roku 1989 se jako vysokoškolský pedagog zabýval maďarskou barokní literaturou a literaturou počátku 19. století. Ve své studii A Vanitatum vanitas szövegvilágáról (1995) se zaobíral lyrickou tvorbou maďarského básníka Ference Kölcseye (1790–1838).
V roce 1988 uveřejnil svoji první básnickou sbírku s názvem Adatok. Zabýval se také literárními překlady německých autorů, mezi které patřili např. Monika Rinck, Hendrik Jackson, Robert Gernhardt, nebo Durs Grünbein.
Při vloupání do domu jeho rodičů zemřela jeho matka a otec byl těžce zraněn; tuto událost Szilárd Borbély literárně zpracoval v díle Halotti pompa (2004).
V roce 2013 uveřejnil svůj první a posmrtně pozitivně přijímaný román Nincstelenek: Már elment a Mesijás?.[1][2]
Szilárd Borbély se potýkal s depresemi. Dne 19. února 2014 spáchal ve věku 50 let v Debrecínu sebevraždu.[3]
Publikační činnost (výběr)
České překlady z maďarštiny
- Nemajetní: Mesyjáš už je pryč? (orig. 'Nincstelenek: Már elment a Mesijás?'). 1. vyd. Praha: Odeon, 2016. 281 S. Překlad: Robert Svoboda
- Berlin-Hamlet. 1. vyd. Prague: Agite/Fra, 2008. 107 S. Překlad: Ottilie Mulzet
- Pompa funebris: sekvence.[4] 1. vyd. Zblov: Opus, 2006. 136 S. Překlad: Lucie Szymanowská
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Szilárd Borbély na německé Wikipedii.
- ↑ VON STERNBURG, Judith. Szilárd Borbély "Die Mittellosen": Wir gehen und schweigen. Frankfurter Rundschau. 2014-10-07. Dostupné online [cit. 2017-02-23]. (německy)
- ↑ ZELINKOVÁ, Lucie. RECENZE: Maďarská literární senzace, zahlcená bídou. Novinky.cz. 2016-02-23. Dostupné online [cit. 2017-02-23].
- ↑ RAKUSA, Ilma. Zum Tod des Dichters Szilárd Borbély: «Es sei zu Ende». Neue Zürcher Zeitung. 2014-02-25. Dostupné online [cit. 2017-02-23]. ISSN 0376-6829. (německy)
- ↑ SZYMANOWSKÁ, Lucie. Borbély, Szilárd. iLiteratura.cz. 2007-02-13. Dostupné online [cit. 2017-02-23].
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Szilárd Borbély na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Szilárd Borbély
- Szilárd Borbély v Databázi knih
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Szilárd_Borbély |
