| Třída Cöln | |
|---|---|
_scuttled_17_June_1919.jpg) SMS Dresden II | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | .svg) Kaiserliche Marine |
| Typ | lehký křižník |
| Lodě | 10 |
| Zahájení stavby | 1915–1916 |
| Spuštění na vodu | 1917–1918 |
| Uvedení do služby | 1918 |
| Osud | 2 potopeny 8 nedokončeno |
| Předchůdce | třída Brummer |
| Nástupce | Emden |
| Technické údaje Cöln | |
| Výtlak | 5620 t (standardní) 7486 t (plný) |
| Délka | 149,8 m (na vodorysce) 155,5 m (max.) |
| Šířka | 14,2 m |
| Ponor | 6,43 m |
| Pohon | 14 kotlů, 2 parní turbíny 2 lodní šrouby |
| Rychlost | 27,5 uzlů |
| Dosah | 6000 nám. mil při 12 uzlech |
| Posádka | 559 |
| Výzbroj | 8× 150mm kanón (8×1) 2× 88mm kanón (2×1) 4× 500mm torpédomet 200 min |
| Pancíř | 18–60mm boky 20–40mm paluba s 40–60mm konci 50mm štíty děl 100mm velitelská věž |
Třída Cöln byla poslední postavená třída lehkých křižníků Kaiserliche Marine z období první světové války. Celkem bylo rozestavěno deset jednotek této třídy, ale do konce války byly dokončeny pouze křižníky Cöln a Dresden. Byly to poslední dokončené křižníky německého císařského námořnictva. Oba byly po německé kapitulaci internovány ve Scapa Flow, kde je roku 1919 potopily vlastní posádky. Stavba ostatních lodí byla zrušena.
Stavba
Celkem bylo rozestavěno deset jednotek této třídy. Do stavby se zapojily loděnice Blohm & Voss v Hamburku, AG Vulcan Stettin ve Štětíně, AG Weser v Brémách, Kaiserliche Werft Kiel a Howaldtswerke v Kielu. Do konce války se podařilo spustit na vodu sedm křižníků, ale dokončit pouze dva. Cöln a Dresden byly do služby přijaty roku 1918.[1] Frauenlob, Leipzig, Magdeburg, Rostock a Wiesbaden se alespoň podařilo spustit na vodu, stavba trojice Ersatz Cöln, Ersatz Emden a Ersatz Karlsruhe však nepokročila ani do této fáze. Osm rozestavěných lodí bylo po válce sešrotováno.[2]
Jednotky třídy Cöln:[1]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|---|
| Cöln | Blohm & Voss | 1915 | 5. října 1916 | 17. ledna 1918 | V listopadu 1918 internován ve Scapa Flow. Dne 21. června 1919 potopen vlastní posádkou. |
| Wiesbaden | AG Vulcan Stettin | 1915 | 3. března 1917 | – | Stavba zrušena. |
| Dresden | Howaldtswerke | 1916 | 25. dubna 1917 | 28. března 1918 | V listopadu 1918 internován ve Scapa Flow. Dne 21. června 1919 potopen vlastní posádkou. |
| Magdeburg | Howaldtswerke | 1916 | 17. listopadu 1917 | – | Stavba zrušena. |
| Leipzig | AG Weser | 1915 | 28. ledna 1918 | – | Stavba zrušena. |
| Rostock | AG Vulcan Stettin | 1915 | 6. dubna 1918 | – | Stavba zrušena. |
| Frauenlob | Kaiserliche Werft Kiel | 1915 | 16. října 1918 | – | Stavba zrušena. |
| Ersatz Cöln | AG Weser | 1916 | – | – | Stavba zrušena. |
| Ersatz Emden | AG Weser | 1916 | – | – | Stavba zrušena. |
| Ersatz Karlsruhe | Kaiserliche Werft Kiel | 1916 | – | – | Stavba zrušena. |
Konstrukce
.jpg)
Kromě mírně vyššího výtlaku se od předchozí třídy Königsberg lišily jen minimálně. Hlavní výzbroj lodí tvořilo osm 150mm kanónů v jednohlavňové lafetaci. Dále nesly dva 88mm protiletadlové kanóny (nedokončená plavidla měla nést tři) a čtyři 500mm torpédomety. Byly vybaveny pro nesení 200 min. Boční pancéřový pás měl sílu 18–60mm, pancéřová paluba 20–60mm, štíty děl 50mm a velitelská věž 100mm. Pohonný systém tvořilo čtrnáct kotlů Marine a dvě turbíny Marine o výkonu 31 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 27,5 uzlů. Dosah byl 6000 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[1]
Osudy
Pouze Dresden a Cöln byly zařazeny do služby. Stalo se tak ovšem až v samém závěru války. Po uzavření příměří byly obě lodi internovány ve Scapa Flow. Dne 21. června 1919 pak došlo k tzv. incidentu ve Scapa Flow, když němečtí námořníci své lodě raději potopili, aby nepadly do rukou Dohody. Vraky obou křižníků byly ponechány na místě a jsou dnes častým cílem potápěčů.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ MILFORD, Darren. Cöln Class Light Cruisers [online]. worldwar1.co.uk, 1998-2006 [cit. 2009-10-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. 5. díl. Rok 1918. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-102-7. S. 183.
Literatura
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 337.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Cöln na Wikimedia Commons - (anglicky) Fotografie vraku Dresdenu Archivováno 5. 1. 2010 na Wayback Machine.
- (anglicky) Fotografie vraku Cölnu Archivováno 5. 12. 2009 na Wayback Machine.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Třída_Cöln |
