| Třída Lazaga | |
|---|---|
 Cardasó | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Španělské námořnictvo Kolumbijské námořnictvo Marocké královské námořnictvo |
| Typ | hlídková loď |
| Lodě | 10 |
| Osud | aktivní |
| Nástupce | třída Barceló |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 275 t (standardní) 399 t (plný) |
| Délka | 58 m |
| Šířka | 7,6 m |
| Ponor | 2,8 m |
| Pohon | 2 diesely |
| Rychlost | 31 uzlů |
| Dosah | 3000 nám. mil při 15 uzlech |
| Posádka | 34 |
| Výzbroj | 1× 76mm kanón 1× 40mm kanón 2× 20mm kanón (2×1) 6× 324mm torpédomet (2×3) |
Třída Lazaga je třída hlídkových lodí postavených v druhé polovině 70. let pro Španělské námořnictvo na základě projektu FBP-57 německé loděnice Lürssen. Celkem bylo postaveno 10 člunů této třídy, z toho šest pro Španělsko a čtyři další pro Maroko. Po vyřazení ze služby ve španělském námořnictvu dva čluny získalo Kolumbijské námořnictvo. Marocké čluny jsou stále v aktivní službě.
Stavba
Plavidla této třídy byla navržena německou loděnicí Lürssen na základě její typové řady FBP-57 (číslo značí délku trupu v metrech). Deset plavidel této třídy bylo postaveno v letech 1973–1982. Část lodí byla postavena loděnicí Lürssen a část španělskou loděnicí Izar v Cadizu.
Jednotky třídy Lazaga:[1]
| Jméno | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|
| Lazaga (P-01) | 1975 | Vyřazen. |
| Alsedo (P-02) | 1977 | Vyřazen. |
| Cadarso (P-03) | 1976 | Od roku 2011 kolumbijská ARC Jorge Enrique Márquez Durán (PO-43), aktivní. |
| Villaamil (P-04) | 1977 | Vyřazen. |
| Bonifaz (P-05) | 1977 | Vyřazen. |
| Recalde (P-06) | 1977 | Od roku 2009 kolumbijská ARC Capitán Pablo José de Port (PO-42), aktivní. |
| Commandant el Khattabi (304) | 3. června 1981 | Aktivní. |
| Commandant Boutouba (305) | 11. prosince 1981 | Aktivní. |
| Commandant el Harti (306) | 25. února 1982 | Aktivní. |
| Commandant Azouggarh (307) | 2. srpna 1982 | Aktivní. |
Konstrukce
Hlavňovou výzbroj španělských člunů tvořil jeden 76mm kanón OTO Melara v dělové věži na přídi, jeden 40mm kanón Breda-Bofors a dva 20mm kanóny Oerlikon. Plavidla dále nesla dva trojhlavňové 324mm torpédomety sloužící k napadání ponorek. Ty byly vyhledávány pomocí sonaru typu Signaal WM-22. V případě potřeby bylo možné výzbroj posílit o čtyři protilodní střely Boeing Harpoon. Pohonný systém tvoří dva diesely MTU. Nejvyšší rychlost dosahuje 31 uzlů. Dosah je 3000 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Class Lazaga Patrol Boat [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-14. (anglicky)
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Lazaga na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Třída_Lazaga |
