| Třída Minotaur | |
|---|---|
 HMS Swiftsure | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Britské královské námořnictvo Kanadské královské námořnictvo |
| Typ | lehký křižník |
| Lodě | 3 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Crown Colony |
| Nástupce | třída Tiger |
| Technické údaje HMS Superb | |
| Výtlak | 9066 t (standardní) 11 564 t (plný) |
| Délka | 169,31 m |
| Šířka | 19,51 m |
| Pohon | 4 turbínová soustrojí 4 tříbubnové kotle |
| Rychlost | 32 uzlů |
| Posádka | 867 |
| Výzbroj | 9× 152mm kanón (3×3) 10× 102mm kanón (5×2) 26× 40mm kanón (4×4, 10×1) 6× 20mm kanón (2×2, 2×1) 6× 533mm torpédomet (2×3) |
Třída Minotaur (jinak též třída Swiftsure) byla třída lehkých křižníků britského královského námořnictva, přijatých do služby v letech 1944–1945. Třídu tvořily tři jednotky, konstrukčně úzce navazující na předcházející třídu Crown Colony. První dva postavené křižníky se účastnily druhé světové války, vzhledem k době jejich zařazení do služby už ale hrály spíše okrajovou roli. Vyřazeny byly na počátku 60. let. Jediným zahraničním uživatelem třídy byla Kanada.
Stavba
Trojice postavených křižníků byla do služby zařazena v letech 1944–1945. Plavidla dostala jména HMCS Ontario (rozestavěn jako HMS Minotaur), HMS Swiftsure a HMS Superb. Další dva křižníky nebyly vůbec dokončeny a tři čekaly na dostavbu v podobě třídy Tiger až do konce 50. let.
Jednotky třídy Minotaur:[1]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštění na vodu | Přijetí do služby | Status |
|---|---|---|---|---|---|
| Ontario (ex Minotaur) | Harland & Wolff | 20. listopadu 1941 | 29. července 1943 | 25. května 1945 | Prodán do šrotu 1960. |
| Swiftsure | Vickers-Armstrongs, Tyne | 22. září 1941 | 4. února 1943 | 22. června 1944 | Prodán do šrotu 1962. |
| Superb | Swan Hunter | 23. června 1942 | 31. srpna 1943 | 16. listopadu 1945 | Prodán do šrotu 1960. |
Konstrukce
Lehká výzbroj jednotlivých plavidel se lišila a během války byla zesilována, aby mohly křižníky lépe odolávat útokům letadel. Například Superb do služby vstupoval s výzbrojí tvořenou devíti 152mm kanóny ve třech dělových věžích, deseti 102mm kanóny ve dvoudělových věžích, dvaceti šesti 40mm kanóny, šesti 20mm kanóny a dvěma trojnásobnými 533mm torpédomety. Pohonný systém tvořila čtyři turbínová soustrojí a čtyři tříbubnové kotle. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů.
Operační služba
První dvě jednotky byly omezeně nasazeny v závěrečné fázi druhé světové války.
Zahraniční uživatelé
Kanadské královské námořnictvo v letech 1945–1959 provozovalo křižník HMCS Ontario (ex-Minotaur), předaný během stavby Kanadě.
Odkazy
Reference
- ↑ GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 35. (anglicky)
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Minotaur na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Třída_Minotaur_(1943) |
