Třicet let bojů za českou socialistickou poesii

Třicet let bojů za českou socialistickou poesii byl referát Ladislava Štolla, který stanovil závazné směrnice socialistického realismu v poezii.

Na pracovní konferenci Svazu československých spisovatelů dne 22. ledna 1950 měl hlavní referát Ladislav Štoll, který byl kulturním ideologem KSČ a jeden z hlavních dohlížitelů na socialistický realismus. Podle Štolla existují tři velké mezníky českého básnického vývoje. Předně překlad Leninovy knihy Stát a revoluce z roku 1920, dále přechod Neumannovy anarchokommunistické skupiny do nově vzniklé KSČ a ustavení Gottwaldova vedení KSČ v roce 1929. Štoll se vypořádal s tvorbou levicových básníků z let 1918–1948. Nejvýše hodnotí S. K. Neumanna a Jiřího Wolkera, který zemřel ještě před vypuknutím frakčních bojů v KSČ a proto se do nich nemohl zapojit. Nejníže oceňuje Františka Halase. Sympatie nemá ani pro Vladimíra Holana.

Referát později vyšel jako brožura. Byl závazný pro komunistickou kritiku.

Dobová anotace

První rozsáhlejší krit. rozbor duch. dramatu boje za čes. poesii v letech 1918-1948. Odhaluje střetání zákl. vývoj. tendencí v oblasti naší poesie, zápas za nový, vyšší společen. řád v tvorbě č. básníků. Štoll vysoko vytyčil úlohu S.K. Neumanna, který se dovedl probojovat všemi zmatky a vykročit v čelo socialist. poesie, která se ztotožňuje se zájmy lidu. Pozornost pak věnuje zákrutům básnické cesty Nezvalovy, jehož věrnost cílům děl. třídy nebyla ohrožena ani v období jeho formalistických výstřelků. Vysoko pak rýsuje význam J. Wolkera, který ideově nikdy nebloudil, a konstatuje pak, že proletář. poesii na scestí kosmopolitismu, směrem k poetismu a reakč. surrealismu svedl K. Teige. Na dvou taženích proti Wolkerovi (1925, 1934) nachází stopy Halase, který se stal mluvčím nálad tápající č. inteligence konce let 20. a 30. Halasovo vnitřní rozpolcení má příčinu v jeho stavech mučivého vnitř. antagonismu, v jeho nedostatku socialist. ideovosti. Štoll vidí v dvojici Wolker - Halas typic. antipody epochy. Na Halasovu chorob. skepsi a hořké rozčarování navazují pak dekadent. a rozklad. tendence existencionalist. kritika V. Černého i katol. skupiny B. Fučíka. Pochybená škol. výchova 1. republiky zavinila bloudění skupiny Bednářovy. Závěr rýsuje klady porevoluč. poesie.[1]

Externí odkazy

• Úryvky z Třiceti let bojů… (PDF), Ústav pro českou literaturu AV ČR
• Záznam v katalogu Národní knihovny, s anotací citovanou výše