| Tellurid bismutitý | |
|---|---|
 Krystalová struktura telluridu bismutitého | |
| Obecné | |
| Systematický název | Tellurid bismutitý |
| Anglický název | Bismuth telluride |
| Německý název | Bismuttellurid |
| Sumární vzorec | Bi2Te3 |
| Vzhled | šedý prášek |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 1304-82-1 |
| PubChem | 6379155 |
| SMILES | [Te-2].[Te-2].[Te-2].[Bi+3].[Bi+3] |
| InChI | InChI=1S/2Bi.3Te/q2*+3;3*-2 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 800,76 g/mol |
| Teplota tání | 580 °C |
| Hustota | 7,74 g/cm3 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tellurid bismutitý je anorganická sloučenina s vzorcem Bi2Te3. Je to šedý prášek s polovodivými vlastnostmi, jeho slitiny s antimonem a selenem vykazují termoelektrické vlastnosti. Bi2Te3 je topologický izolant, jeho fyzikální vlastnosti jsou závislé na tloušťce.
Výskyt
V přírodě se vyskytuje jako minerál tellurobismutit, ten se v Česku nachází např. v Bělčicích, Jílové a Kasejovicích.[1][2] Známe i další přírodní minerály telluridu bismutitého s nestechiometrickým složením, stejně jako minerály se složením Bi-Te-S-(Se).
Výroba
Tellurid bismutitý se vyrábí zahříváním směsi bismutu a telluru v křemenné ampuli na teplotu 800 °C.[3]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bismuth telluride na anglické Wikipedii.
- ↑ Tellurobismutit
- ↑ (anglicky) Tellurobismuthite
- ↑ Thermoelectrics handbook : macro to nano. Boca Raton: CRC/Taylor & Francis, 2006. 1 volume (various pagings) s. Dostupné online. ISBN 0849322642, ISBN 9780849322648. OCLC 60312078
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tellurid bismutitý na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Tellurid_bismutitý |
