| Tiefencastel | |
|---|---|
 Tiefencastel | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°39′54″ s. š., 9°34′19″ v. d. |
| Nadmořská výška | 859 m n. m. |
| Stát | Švýcarsko Švýcarsko |
| Kanton | Graubünden |
| Okres | Albula |
| Obec | Albula/Alvra |
  Tiefencastel Tiefencastel, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 14,85 km² |
| Počet obyvatel | 256 (2012) |
| Hustota zalidnění | 17,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 7450 |
| Označení vozidel | GR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tiefencastel (rétorománsky Casti) je bývalá samostatná obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Albula. Nachází se v údolí řeky Albula, asi 22 kilometrů jižně od kantonálního hlavního města Churu a 24 kilometrů jihozápadně od Davosu. Žije zde 256 obyvatel.
K 1. lednu 2015 se Tiefencastel, spolu s dalšími obcemi v údolí řeky Albula, sloučil do nové obce Albula/Alvra.
Geografie
Tiefencastel leží v údolí Albuly na úpatí alpských průsmyků Albulapass a Julierpass v kotlině v nadmořské výšce okolo 850 metrů. Nejnižší bod bývalé obce leží pod hrází vodní nádrže Niselas v nadmořské výšce 825 metrů, nejvyšší nadmořská výška je 200 m severozápadně od Piz Mitgel v nadmořské výšce necelých 3100 metrů. Řeka Julia se vlévá do řeky Albula v Tiefencastelu.
Podle kantonální statistiky využití půdy z roku 1997 tvoří území bývalé obce 302 hektarů (20 %) zemědělské půdy, 736 hektarů (50 %) lesa, 46 hektarů (3 %) zastavěné plochy a 401 hektarů (27 %) neproduktivní půdy. Zemědělskou půdu lze rozdělit na 116 hektarů luk a orné půdy a 186 hektarů vysokohorské zemědělské půdy.
Sousedními obcemi Tiefencastelu byly Lantsch/Lenz, Brienz/Brinzauls, Surava, Cunter, Salouf, Mon, Stierva a Alvaschein.
Historie
Tiefencastel je poprvé zmiňován v roce 831 jako vila im Castello Impitinis se sídlem královského správce.[1] Název vznikl pravděpodobně spojením latinského īmus „nejnižší, nejspodnější, nejhlubší“ a předřímského slova *pitino „hrad, tvrz“, které se objevuje v několika graubündenských místních názvech, upřesněných latinským castellum „hrad, tvrz“, které později nahradilo původní název a vedlo tak k románské podobě jména Castí. Kolem roku 1300 je název doložen jako Īmum Castellum* (1297 Petro de Imo Castello; 1311 tres de Ymocastello ... in Ymo Castello), podle něhož byl pravděpodobně utvořen německý název (1357 Tieffenchastl, 1499 Túffenkasten, což se dochovalo v německé nářeční podobě).[1]
Na kopci Plattas se nacházelo sídliště z doby bronzové a na Kirchenhügel římské hradiště. Archeologické nálezy potvrzují předkřesťanské osídlení. V raném středověku byl Tiefencastel opevněným sídlem. Ve středověku měla obec dokonce mýtný most. Od roku 960 byl Tiefencastel biskupským panstvím, a proto přešel jako léno na barony z Vazu a další místní vazaly. Po polovině 16. století byl dvůr Tiefencastel spolu se sousedními obcemi Alvaschein a Mon součástí vrchnostenského soudu Oberhalbstein v rámci Gotteshausbundu.[1]
U dnešní kapličky na silnici Julierstrasse nad obcí stála kaple svatého Ambrože (rétorománsky Sontg Ambriesch), postavená v 6. či 7. století. Ta po staletí sloužila jako farní kostel v Tiefencastelu a částečně také v Alvascheinu. V roce 1343 je současný kostel sv. Štěpána poprvé zmiňován jako super colle sancti Stephani. Od roku 1635 převzali pastoraci v Tiefencastelu italští kapucíni. Hospic se stal výchozím bodem protireformace ve středním Graubündenu. V letech 1650–1663 byl kostel svatého Stefana kapucíny přestavěn a vybaven významnými řezbami a malbami. V této podobě se kostel zachoval do současnosti.[1]
Dne 11. května 1890 zničil velkou část obce rozsáhlý požár.[1] Zasaženo bylo 24 domů, 34 stájí a části kostela a věže. Tiefencastel měl vždy velký dopravní význam, protože leží na tranzitní ose přes průsmyky Septimerpass a Julierpass. Silnice přes průsmyk Septimer do Chiavenny byla po staletí nejdůležitější dopravní osou pro přechod Alp. Po rozšíření průjezdních tras byla v roce 1835 v Tiefencastelu zřízena stanice koňské pošty. Od roku 1898 byla stavěna trať Rhétské dráhy, Albulská dráha. Trať Chur – Svatý Mořic byla otevřena v roce 1903 a nádraží Tiefencastel vdechlo obci nový život. Od roku 1999 přinesl obchvat obce, která trpěla enormní tranzitní dopravou, úlevu místním obyvatelům.
Obyvatelstvo
| Vývoj počtu obyvatel[1] | ||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1880 | 1900 | 1950 | 1980 | 1990 | 2000 | 2014 | ||||||||
| Počet obyvatel | 135 | 209 | 257 | 327 | 277 | 239 | 230 | 247 | ||||||||
Jazyky
Původně všichni obyvatelé oblasti mluvili rétorománským dialektem surmiran. Při sčítání v roce 1880 se k tomuto jazyku hlásilo ještě 89 % a v roce 1910 80 % místních obyvatel. Od meziválečného období se tento podíl snížil na 53 % v roce 1970. Vlivem silného přistěhovalectví německy mluvících obyvatel došlo kolem roku 2000 k růstu němčiny jakožto majoritního jazyka. Dnes jsou rovnocennými úředními jazyky obce němčina a rétorománština. Vývoj v posledních desetiletích přibližuje následující tabulka:
| Jazyky v Tiefencastelu | |||||||||
| Jazyk | Sčítání lidu 1980 | Sčítání lidu 1990 | Sčítání lidu 2000 | ||||||
| Počet | Podíl | Počet | Podíl | Počet | Podíl | ||||
| Němčina | 138 | 49,82 % | 113 | 47,28 % | 134 | 58,26 % | |||
| Rétorománština | 124 | 44,77 % | 102 | 42,68 % | 87 | 37,83 % | |||
| Italština | 9 | 3,25 % | 9 | 3,77 % | 3 | 1,30 % | |||
| Počet obyvatel | 277 | 100 % | 239 | 100 % | 230 | 100 % | |||
Doprava
Tiefencastel leží na Albulské dráze, postavené mezi lety 1898–1904 a vedoucí z Thusis do Svatého Mořice. Trať provozuje Rhétská dráha. Tiefencastel je jednou z významných stanic na trati; zastavují zde i proslulé vlaky Glacier Express a Bernina Express.[2]
Silniční spojení obstarává kantonální hlavní silnice č. 3, vedoucí z Churu přes Lenzerheide a Tiefencastel do Engadinu.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tiefencastel na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d e f THÖNI, Gion Peder. Tiefencastel [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2016-12-01 [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. (německy)
- ↑ BÖSCH, Robert; CAMARTIN, Iso. Bernina Express. Zürich: AS Verlag, 2009. 221 s. ISBN 978-3-909111-69-5. (německy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tiefencastel na Wikimedia Commons - (německy) [1] – oficiální stránky
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Tiefencastel |
