Toutatis či Teutates je keltský bůh který byl ctěn ve starověké Galii a Británii. Jeho funkce je nejasná, ale předpokládá se, že šlo o ochranné božstvo kmene. Nemusí se tak jednat o jméno konkrétního božstva, ale o pouhé určení „bůh našeho kmene“. Formy jména Toutatis i Teutates jsou rovnocenné, první z nich získala na popularitě díky frázi „U Toutatise!“ užívané v komiksech o Asterixovi.[pozn. 1] Francouzský keltolog Joseph Vendryes jméno Teutates ze slova teutā „kmen, lid“, analogického staroirskému tuath, ale také oskijskému touto a gótskému thiuda, všechna ve stejném významu.[1][2]
Nejstarším pramenem o tomto božstvu je epos římského básníka Marca Lucana z 1. století Pharsalia, který zmiňuje trojici Teutates, Esus a Taranis, kterým jsou přinášeny lidské oběti. Pozdější komentátoři dále uvádějí že Toutatisovi jsou oběti jemu přinášené topeny v sudu a to nejčastěji prvního listopadu, což naznačuje souvislost s irským svátkem Samain. Postava házející oběti do sudu s vodou na Gundestrupském kotlíku z 4.–3. století př. n. l. je badateli vykládána právě jako Teutatis.[3]
V rámci interpretatio romana byl Lucanovými komentátory Toutatis srovnáván s římským Martem či Merkurem. Mars však v pramenech z keltsko-římského prostředí nevystupuje v první řadě jako bůh války, ale především jako ochránce kmene a území, často také jako léčitel. Výslovné ztotožnění Toutatise a Marta se objevuje až v Bernských komentářích k Lucanovi z 9. století. Jméno Mars Toutatis se objevuje také na stříbrné plaketě nalezené v anglické vesnice Barkway. Nejasné je spojení s Merkurem, s takto označovaným božstvem byla v keltsko-římském prostředí spojována jak řemesla tak válka.[4]
Podle Jaana Puhvela odpovídá trojice Esus, Taranis, Teutates římské triádě Jupiter, Mars, Quirinus a severské Ódin, Thór, Frey. Teutatise tak chápe jako v rámci trojfunkční hypotézy jako božstvo zemědělské stavu.[5]
Poznámky
- ↑ v českém překladu některých dílů komiksu je užívána forma Teutatis, ale ve francouzském originálu, stejně jako v českém dabingu na komiksu založených filmů je však užíván podoba Toutatis
Reference
- ↑ MACKILLOP, James. Keltské bájesloví. Praha: Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80--7106-881-5. S. 59, 64–65. [Dále jen MacKillop (2009)].
- ↑ PUHVEL, Jaan. Srovnávací mytologie. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-177-8. S. 199. [Dále jen Puhvel (1997)].
- ↑ MacKillop (2009), s. 63.
- ↑ MacKillop (2009), s. 61, 63–64.
- ↑ Puhvel(1997), s. 203.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Toutatis na Wikimedia Commons
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Toutatis |
