Tramvajová trať Vozovna Motol – Sídliště Řepy

Tramvajová trať Vozovna Motol – Sídliště Řepy
Tramvaj typu 14T pod Krematoriem Motol
Stát	Česko Česko
Město	Praha
Tramvajová síť	Tramvajová doprava v Praze
Provozovatel dráhy	Dopravní podnik hl. m. Prahy
Datum otevření	26. října 1988
Technické informace
Počet stanic	7
Délka	3,4 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Počet kolejí	2
Průběh trati
Legenda min (Plzeňská ul.) Trať směr Anděl 0 Vozovna Motol Vozovna Motol Trať směr Vypich (1977–79) 1 Motol Kukulova ul. / Bucharova ul. ul. Za Opravnou 2 Krematorium Motol (na znamení) Krematorium Motol ul. 5. máje ul. Ke Koh-i-nooru 3 Hlušičkova Hlušičkova ul. Plzeňská ul. (Makovského ul.) Šímova ul. Skuteckého ul. Slánská ul. 5 Slánská Drahoňovského ul. Bazovského ul. 6 Blatiny Galandova ul. ul. Na Chobotě 8 Sídliště Řepy Drahoňovského ul. kusá předávací kolej Nádraží Praha-Zličín (trať 122)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tramvajová trať Vozovna Motol – Sídliště Řepy je trať sloužící především k dopravní obsluze řepského sídliště. Byla dobudována v roce 1988.^[1]

Historie

Jednou z prvních poválečných změn v pražské dopravě bylo asi 500metrové prodloužení trati z Vozovny Motol na západ. Nová konečná se nacházela u křižovatky ulic Plzeňské a Kukulovy a dostala jméno Motol. K další výstavbě došlo až v roce 1988. Myšlenka prodloužení tramvajové tratě z konečné na Motole je ovšem podstatně starší. Lze ji částečně nalézt už v plánu investic Dopravního podniku na léta 1949–1953, ale zde se jedná pouze o prodloužení k tehdy budovanému motolskému krematoriu. Další podobný plán vznikl v roce 1964, ale nakonec také nebyl realizován. Vážněji se začalo uvažovat o vybudování trati, tentokrát až do Řep, v roce 1974, v souvislosti s vybudováním řepského sídliště. V témže roce byl ukončen provoz na úseku Vozovna Motol – Motol z důvodu nedostatku obousměrných vozů (na Motole byla konečná úvraťového typu. Tento koncový úsek byl odpojen od sítě, v letech 1977–1979 byl opětovně využit při provozu provizorní trati Motol – Vypich, až byl nakonec v roce 1982 definitivně snesen.

Stavba prodloužené trati se ale stále oddalovala kvůli budování mimoúrovňové křižovatky Plzeňská–Kukulova a tramvajové těleso začalo sloužit jako provizorní silnice. Začalo se de facto až v dubnu 1988. Výstavbu navíc provázela smůla: 14. června 1988 způsobila průtrž mračen škodu asi půl milionu Kčs.

Přesto však 21. října 1988 proběhla první jízda po trati a o tři dny později, 24. října, proběhla kolaudace. Dne 26. října 1988 byla trať slavnostně otevřena za účasti úředníků, přestože ještě chybělo dokončit některé zastávky atd.

Trať byla postavena s žlábkovými kolejnicemi a velkoplošnými panely BKV. Spěch při pokládání panelů a nekvalitně zhutněné podloží měly za následek to, že už v roce 1993 se na křižovatce Makovského–Bazovského propadl kolejový oblouk a trať byla na 25 dní uzavřena. Od té doby byla prakticky každé letní prázdniny trať uzavírána kvůli údržbě.

I přes údržbové práce byla trať počátkem roku 2010 v naprosto žalostném stavu, pročež sem byl zakázán vjezd novým Škodám 14T. Proto bylo nutné trať rekonstruovat, což bylo provedeno už v létě zmíněného roku^[2].

Celá tramvajová trať je po rekonstrukci z roku 2010 zřízena metodou klasické vlakové konstrukce na příčných pražcích s otevřeným svrškem. Mezi křižovatkou s Bazovského ulicí a smyčkou Sídliště Řepy (tedy u zastávky Blatiny) je kolejiště zatravněno, přechody pro chodce a přejezdy pro automobily jsou vyasfaltovány.

Odkazy

Reference

Související články

• Tramvajová doprava v Praze
• Tramvajová smyčka Sídliště Řepy
• Sídliště Řepy

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.