Tranzistorový zvuk

Tranzistorový zvuk je označení, které někteří audiofilové používají pro specificky zkreslený zvuk některých tranzistorových zesilovačů. Podobně se jako elektronkový zvuk někdy označuje zvuk zkreslený způsobem typickým pro elektronkové zesilovače.^[1][2][3][4] Jedná se především o chování zesilovačů na hranici jejich výkonových možností a nad ní.

Ještě počátkem 70. let 20. století akustici často uváděli, že tranzistorový zvuk vykazuje vady,^[5] je bez barvy a dynamiky a je plochý,^[6] elektronkový zvuk se při stejném výkonu jeví jako hlasitější^[7], přestože měřicí přístroje již tehdy žádné výrazné zkreslení nezaznamenaly.^[8] Preferovaný způsob posouzení kvality zvukového zařízení je však poslechem.^[9] Dosud někteří hudebníci a milovníci hudby dávají přednost zvuku zpracovanému elektronkovými obvody.^[10]

Zkreslení zesilovačů

Tranzistorový zvuk se vyskytoval především u zesilovačů s velkým zesílením v otevřené smyčce a zapojených do silné zpětné vazby^[11] přes značný počet aktivních prvků. U elektronkových zesilovačů se tento jev většinou nevyskytuje, protože elektronky nebyly zapojovány se zpětnou vazbou přes mnoho aktivních prvků a navíc nemívaly natolik velké zesílení v otevřené smyčce.^{[12][13][14][15]}

Elektronkový zesilovač se od tranzistorových ve většině případů liší rozložením harmonického zkreslení a tvarem limitace, která je plynulá a postupná. Přebuditelnost elektronkových zesilovačů bývá vyšší než u zesilovačů tranzistorových, i zkreslení elektronkových zesilovačů však bývá ve většině případů větší než u tranzistorových.^{[16][17][18][19]}

Zkreslení elektronkových zesilovačů se od zkreslení tranzistorových zesilovačů liší i v počtu harmonických složek a jejich rozložení.^[20] Elektronkové zesilovače mají vyšší harmonické soustředěny v dolní části spektra, převažuje druhá harmonická, která představuje tón o oktávu vyšší. Tranzistorové zesilovače mají vyšší harmonické složky rozloženy do celého spektra a obsahují i harmonické, které jsou lidskému sluchu nepříjemné, kvinta – třetí harmonická je dominantní.^[21]

Reference

Literatura

• F. Langford-Smith, Radiotron Designer's Handbook (RCA, 1953), chapter 14.
• A. H. Benade, Horns, Strings and Harmony, (Doubleday, New York, 1960).
• HAMM, R.O.: Tubes Versus Transistors. Journal of The Audio Engineering Society, 1972 September.
• Russell O. Hamm, Sear Sound Studios, New York, N.Y. Presented September 14, 1972, at the 43rd Convention of the Audio Engineering Society, New York.
• NOVOTNÝ, V.: Nízkofrekvenční elektronika. Skriptum FEI VUT, Brno, 1997.
• KELLNER, M.: Popis vzniku a působení TIM zkreslení u audio zesilovačů. HW server, 8. 11. 1999.
• BARBOUR, E.: The Cool Sound of Tubes. IEEE Spectrum, August 1998.
• KASHUBA, A.: Ab Initio Model for Triode Tube. Journal of The Audio Engineering Society, 1999 May.

Externí odkazy

• [3] Nové typy digitálních hudebních efektů založené na vlastnostech elektronkových zesilovačů, Ing. Jiří Schimmel, Ing. Ladislav Káňa, Ústav telekomunikací, FEI VUT, 10. 12. 1999.
• http://www.butleraudio.com/… Tubes Versus Transistors - Is There an Audible Difference?, by Russell O. Hamm, Presented September 14, 1972, at the 43rd Convention of the Audio Engineering Society, New York
• http://hw.cz/… Popis vzniku a působení TIM zkreslení u AUDIO zesilovačů, Michal Kellner Říjen 1999
• http://www.audioheritage.org/… Loudspeaker System Component Complement, Drew Daniels 1997
• https://web.archive.org/web/20080521083915/http://www.audioweb.cz/tp-zesilovace1.htm , https://web.archive.org/web/20080521083920/http://www.audioweb.cz/tp-zesilovace2.htm - popis zkreslení a požadavků na zesilovače