| Trisoxalatoželezitan draselný | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
_large_crystals.jpg) Vzorek trisoxalatoželezitanu draselného | |
| Obecné | |
| Systematický název | trisoxalatoželezitan draselný |
| Funkční vzorec | K3[Fe((COO)2)3] |
| Sumární vzorec | K3FeC6O12 (bezvodý) K3FeC6H6O15 (trihydrát) |
| Vzhled | zelené krystaly |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 14884-34-2 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 238-954-7 |
| PubChem | 24180941 |
| SMILES | [K+].o=c(-c(=o)o1)o[Fe-3]123(oc(-c(=o)o2)=o)oc(-c(=o)o3)=o.[K+].[K+] |
| InChI | InChI=1S/3C2H2O4.Fe.K/c3*3-1(4)2(5)6;;/h3*(H,3,4)(H,5,6);;/q;;;+3;+1/p-2 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 437,20 g/mol (bezvodý) 491,24 g/mol (trihydrát) |
| Teplota tání | 230 °C (503 K) |
| Teplota dehydratace | 113 °C (386 K) (trihydrát na bezvodou sůl) |
| Hustota | 2,13 g/cm3 |
| Bezpečnost | |
 GHS07 | |
| H-věty | H302 H312 |
| P-věty | P280 P301+330+331 P302+353 P312 P330 P363 P403 P501 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Trisoxalatoželezitan draselný je komplexní sloučenina se vzorcem K3[Fe((COO)2)3], draselná sůl trisoxalatoželezitanového aniontu. Často se vyskytuje jako trihydrát, K3[Fe((COO)2)3]×3 H2O. V obou formách jde o zeleně zbarvenou krystalickou látku.[1]
Anion se skládá z železa v oxidačním čísle III a tří bidentátních ligandů v podobě šťavelanových iontů, (COO) 2-
2 . Trojice draselných kationtů vyvažuje záporný náboj a celá molekula je tak elektricky neutrální. Roztoky této sloučeniny jsou v důsledku uvolnění trisoxalatoželezitanových iontů zelené.
Trisoxalatoželezitanový anion je za nepřístupu světla stálý, ale na světle se rozkládá;. tato vlastnost se využívá v analytické chemii v aktinometrii, a také v diazotypii.
Příprava
Tento komplex se připravuje reakcí síranu železitého, šťavelanu barnatého a šťavelanu draselného:[2]
- Fe2(SO4)3 + 3 BaC2O4 + 3 K2C2O4 → 2 K3[Fe(C2O4)3] + 3 BaSO4
Výchozí látky se smíchají ve vodném roztoku a ponechají několik hodin v parní lázni. Šťavelanové ionty ze šťavelanu barnatého nahradí síranové ionty, které vytvoří sraženinu síranu barnatého (BaSO4), jež se odfiltruje a nakonec se vykrystalizuje požadovaný komplex.
U komplexu nebyl pozorován vliv Jahnova–Tellerova efektu, z čehož vyplývá, že je vysokospinový.[3]
Amonná a sodno-draselná sůl jsou navzájem izomorfní, stejně je tomu u odpovídajících komplexů Al3+, Cr3+ and V3+.
Trisoxalatoželezitanový komplex vykazuje helikální chiralitu. Podle doporučení IUPAC se izomer s levostrannou osou označuje Λ (lambda) a jeho zrcadlový obraz s pravostrannou osou je Δ (delta).[4]
Reakce
Fotoredukce
Trisoxalatoželezitanový anion je citlivý na světlo a elektromagnetické záření o vyšších energiích, jako je rentgenové a gama. Absorpce fotonu způsobí rozklad jednoho ze šťavelanových iontů na oxid uhličitý a redukci FeIII na FeII.[5]
Tepelný rozklad
Trihydrát při zahřátí na 113 °C odštěpuje tři molekuly vody.[6]
Při 296 °C se bezvodá sůl rozkládá na trisoxalatoželeznatan draselný, šťavelan draselný a oxid uhličitý:[6]
- 2 K3[Fe(C2O4)3] → 2 K2[Fe(C2O4)2] + K2C2O4 + 2 CO2
Tato reakce v minulosti sloužila jako základ některých fotografických procesů.
Použití
Fotometrie a aktinometrie
Fotolýzu trisoxalatoželezitanového aniontu lze využít ve fotochemii a aktinometrii. Draselná sůl je přibližně 1000krát citlivější než šťavelan uranylu, který byl používán před objevem trisoxalatoželezitanů.[5][7]
Ostatní
Když nebyly široce dostupné inkoustové a laserové tiskárny, tak byly velké nákresy běžně kopírovány pomocí kyanotypie, což je kontaktní fotografický proces, při němž vzniká bílý „negativ“ na modrém podkladu. Proces je založen na fotolýze železitého komplexu, který se mění na místech vystavených světlu na nerozpustnou železnatou sloučeninu.
Nejčastěji používaným komplexem je zde citratoželezitan amonný, lze ale použít i trisoxalatoželezitan draselný.[8][9]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Potassium ferrioxalate na anglické Wikipedii.
- ↑ A. Saritha, B. Raju, M. Ramachary, P. Raghavaiah and K. A. Hussain (2012) Synthesis, crystal structure and characterization of chiral, three-dimensional anhydrous potassium tris(oxalato)ferrate(III), Physica B: Condensed Matter, volume 407, issue 21, pages 4208-4213 DOI:10.1016/j.physb.2012.07.005Je zde použita šablona
{{DOI}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ John C. Bailar; Eldon M. Jones. Trioxalato Salts (Trioxalatoaluminiate, -ferriate, -chromiate, and -cobaltiate). Inorganic Syntheses. 1939, s. 35–38. ISBN 9780470132326. DOI 10.1002/9780470132326.ch13.
- ↑ Peter C. Junk. Supramolecular interactions in the X-ray crystal structure of potassium tris(oxalato)ferrate(III) trihydrate. Journal of Coordination Chemistry. 2005, s. 355–361. DOI 10.1080/00958970512331334250.
- ↑ GREENWOOD. Chemistry of the Elements. [s.l.]: Elsevier Science & Technology Books book s. Dostupné online. ISBN 978-0-08-037941-8. (anglicky)
- ↑ a b C. G. Hatchard; C. A. Parker. A new sensitive chemical actinometer. II. Potassium ferrioxalate as a standard chemical actinometer. Proceedings of the Royal Society of London. 1956, s. 518–536. DOI 10.1098/rspa.1956.0102. Bibcode 1956RSPSA.235..518H.
- ↑ a b J. Ladriere (1992): Mössbauer study on the thermal decomposition of potassium tris (oxalato) ferrate(III) trihydrate and bis (oxalato) ferrate(II) dihydrate Hyperfine Interactions, volume 70, issue 1, pages 1095–1098 DOI:10.1007/BF02397520Je zde použita šablona
{{DOI}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Ivan P. Pozdnyakov; Oksana V. Kel; Victor F. Plyusnin; Vyacheslav P. Grivin; Nikolai M. Bazhin. New Insight into Photochemistry of Ferrioxalate. The Journal of Physical Chemistry A. 2008, s. 8316–8322. DOI 10.1021/jp8040583. PMID 18707071. Bibcode 2008JPCA..112.8316P.
- ↑ Pablo Alejandro Fiorito and André Sarto Polo (2015): A New Approach toward Cyanotype Photography Using Tris-(oxalato)ferrate(III): An Integrated Experiment Journal of Chemical Education, volume 92, issue 10, pages 1721–1724 DOI:10.1021/ed500809nJe zde použita šablona
{{DOI}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Mike Ware (2014): Cyanomicon - History, Science and Art of Cyanotype: photographic printing in Prussian blue
Souzvisející články
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Trisoxalatoželezitan_draselný |
