| Trocnov | |
|---|---|
 Trocnov | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Borovany |
| Okres | České Budějovice |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°54′21″ s. š., 14°35′46″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 94 (2021)[1] |
| Katastrální území | Trocnov (2,91 km²) |
| PSČ | 373 12 |
| Počet domů | 54 (2021)[2] |
  Trocnov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 168441 |
| Kód k. ú. | 768448 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Trocnov (dříve Záluží, německy Zalluschi) je vesnice, část města Borovany v okrese České Budějovice. Nachází se asi 3,5 km na západ od Borovan. Jádrem vesnice je malá náves s kapličkou a několika statky. Většina z nich je dnes přestavěna, nevyskytují se zde žádné zvláštní zdobné štíty. Prochází tudy železniční trať České Budějovice – Gmünd. Vesnicí prochází silnice II/155.
Název
Název Trocnov se před rokem 1949 vztahoval pouze ke dvoru, který stával jihovýchodně od vesnice. Nejstarší známá varianta názvu Trucnov vznikla zkrácením významu Trucnův dvůr, ale původ základu slova je nejasný. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Trucznow (1378), Trocznow (1378, 1384), v Trucnově (1441), z Trocnova (1484), Trocnov (1603) a Trocznow (1789). Samotná vesnice se však jmenovala Záluží a její jméno bylo odvozeno z polohy za luhem. V historických pramenech bylo uváděno ve tvarech: Zaluzie (1379), Zálužie (1409), Saloschy (1720), Zaluzy (1789) a Záluží (1848).[3] Přejmenována byla v roce 1949.[4]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1378.[5]
Od konce 14. století náležela Rožmberkům, což dokládá údaj v rožmberské popravčí knize z roku 1409. Z tohoto roku je možné nalézt zmínku o vraždě pasáčka Václava Pitrúcha, jehož vrah se navíc provinil i cizoložstvím s Pitrúchovou ženou. Později připadla osada k českokrumlovskému arciděkanství. Mezi lety 1850 až 1923 bylo Záluží osadou obce Radostice. Od roku 1975 je Trocnov částí města Borovany.
Rodiště Jana Žižky je vzdáleno necelé dva kilometry od vesnice. Husitský vojevůdce se podle pověsti narodil na dnešním místě Žižkova dubu u Žižkova dvorce, dnešního areálu Památníku Jana Žižky z Trocnova. Nemovitý majetek Žižka prodal v roce 1378 Rožmberkům.[zdroj?] Na konci 15. století se dvorec stal majetkem augustiniánů z Borovan, kteří zde v 17. století postavili klášterní dvůr. V padesátých letech 20. století byl objekt upraven na muzeum.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 128 | 136 | 146 | 128 | 126 | 182 | 161 | 150 | 148 | 149 | 132 | 107 | 102 | 112 | 94 |
| Počet domů | 22 | 24 | 26 | 26 | 26 | 28 | 32 | 42 | 112 | 42 | 43 | 44 | 51 | 53 | 54 |
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1869–1921 Trocnov byl osadou obce Radostice v okrese Budějovice, ale v roce 1921 v okrese České Budějovice. V letech 1930–1975 byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu České Budějovice, ale v roce 1950 v okrese Trhové Sviny a v letech 1961–1975 znovu v okrese České Budějovice. Od 1. července 1975 je částí města Borovany v okrese České Budějovice.[8]
Doprava
Železniční doprava
Osobní zastávka na železniční trati mezi Českými Budějovicemi a Gmündem zde byla otevřena v červenci 1898 pod názvem Záluží–Ledenice.
Silniční doprava
Dne 31. března 2021 započala stavba nového mostu v délce 162,5 metrů s nosnostní 14 tun přes železniční trať. Investorem je Správa a údržba silnic Jihočeského kraje, zakázka byla vysoutěžena za 85 miliónů korun.[9]
Pamětihodnosti
- Památník Jana Žižky z Trocnova
- Boží muka
- Kaple Panny Marie a svatého Jana Nepomuckého vystavěna obyvateli v roce 1909
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Trocnov, s. 382, 723, 726.
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 188.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-10-23]. S. 579. Dostupné online.
- ↑ OTTA, Edwin. U Trocnova staví most přes železnici, u Strážkovic budují obchvat. Táborský deník. 2021-03-24. Dostupné online [cit. 2021-03-30].
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Trocnov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Záluží v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Trocnov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Trocnov |
