| Bernartice | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický, renesanční, barokní |
| Výstavba | 14. století |
| Přestavba | 16. století |
| Poloha | |
| Adresa | Bernartice čp. 1, Stráž, Česko Česko |
| Souřadnice | 49°37′41,45″ s. š., 12°48′3,79″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 44330/4-4542 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bernartice jsou tvrz či zámek ve stejnojmenné vesnici u Stráže v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Tvrz nejméně od čtrnáctého století sloužila jako vrchnostenské sídlo malého panství a ve druhé polovině šestnáctého století byla přestavěna v renesančním slohu. Během sedmnáctého až osmnáctého století svou sídelní funkci ztratila a byla upravena pro potřeby přilehlého dvora. Budova tvrze je chráněna jako kulturní památka.[1]
Historie
První písemná zmínka o bernartické tvrzi pochází z roku 1413 a nachází se v soupisu majetku tehdy zemřelého Jana z Bernartic.[2] Po něm ji zdědili Beneda z Volfštejna a Martin z Ostroměře. Martinův syn Jan na tvrzi sídlil ještě v roce 1431. Od roku 1459 patřila vesnice s tvrzí rytířskému rodu Purkartů z Hořešovic.[3] Patrně oni nechali postavit pozdně gotickou tvrz, která se částečně dochovala obklopená mladším zdivem.[2] Po nich ji v roce 1553 nebo 1544[2] získali Merklínští z Merklína.[3] Posledním z nich v Bernarticích byl Purkart Merklínský, který zemřel roku 1626 a zadlužený statek koupili Kocové z Dobrše.[2] Podle Miloslava Bělohlávka panství od Merklínských z Merklína koupil až v roce 1639 Diviš Koc z Dobrše, přičemž měla být tvrz zmíněna naposledy. Další majitelé vsi se rychle střídali a tvrz měla během jejich správy zaniknout.[3]
Roku 1732 vesnici koupili Löwensteinové, kteří ji připojili ke svému borskému panství. Teprve tehdy tvrz definitivně ztratila funkci vrchnostenského sídla. Její budovy poté sloužily k ubytování správce dvora a jako sýpky. Od poloviny dvacátého století část budovy sloužila jako příležitostné soukromé rekreační sídlo.[2]
Stavební podoba
Jádrem budovy je gotický palác s ohradní zdí nádvoří. Jeho zdivo se dochovalo v jihozápadním křídle a bývalá hradba tvoří nádvorní zdi severovýchodního a jihovýchodního křídla.[2][4] Během renesančních úprav přibyla okolo malého dvora další tři křídla, v jejichž severním a jižním nároží stály subtilní polygonální věže.[2] Přibližné datování přestavby umožnilo dendrochronologické datování dřeva stropnic v přízemí jižního křídla. Stromy použité na jejich výrobu byly pokáceny v letech 1584–1587.[4] Omítky tvořilo jednoduché kvádrové sgrafito[4] a celou budovu obklopoval vyzděný příkop, patrný do konce osmnáctého století.[2]
Podobu tvrze před rokem 1634 zachytil malíř na obrazu uloženém na horšovskotýnském zámku. Tvrz je na něm zobrazena jako trojkřídlá budova s baštou a ohradní zdí s klíčovými střílnami.[2]
V mnohokrát upravovaném interiéru tvrze se nedochovaly žádné hodnotné architektonické detaily, ale budova patří k význačným renesančním sídlům v jihozápadních Čechách.[2][4]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-02-04]. Identifikátor záznamu 156693 : Bývalá tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g h i j Kolektiv autorů. Encyklopedie českých tvrzí. 1. vyd. Díl I. A–J. Praha: Argo, 1998. 272 s. ISBN 80-7203-068-X. Heslo Bernartice, s. 18–19.
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Bernartice – tvrz, s. 30.
- ↑ a b c d Bývalá tvrz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-02-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bernartice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Tvrz_Bernartice |
