Ucho je v architektuře ozdobné rozšíření horních (někdy i dolních) rohů kamenného nebo štukového rámování, tzv. šambrány, okna nebo portálu.[1][2] Tento prvek se uplatňuje v renesanci, baroku a klasicismu.[2]
Využití
Pro pozdně renesanční okno je typická nadokenní římsa nebo profilovaná šambrána s ušima.[3] U barokních oken se často objevuje štukově dekorovaná šambrána s ušima[1] (pro rané baroko jsou typické pravouhlé uši spojené s kapkami[2]). I klasicistní okna využívají často uší, orámována ale bývají jen prostou lištou.[4]
Reference
- ↑ a b HÁJEK, Václav. Architektura: Klíč k architektonickým slohům. 1. vyd. Praha: Grada, 2000. 229 s. ISBN 80-7169-722-2. S. 218.
- ↑ a b c Ucho. www.soupispamatek.cz [online]. Soupis památek – encyklopedický přehled sídel [cit. 2020-04-13]. Dostupné online.
- ↑ Archizone.cz [online]. 2015-08-15 [cit. 2020-04-13]. Dostupné online.
- ↑ Celková charakteristika klasicismu a empíru. www.satalka.cz [online]. [cit. 2020-04-13]. Dostupné online.
Literatura
- HEROUT, Jaroslav. Slabikář návštěvníků památek. Praha: Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1978.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Ucho_(architektura) |
