| Václav Šlosar-Doubravský | |
|---|---|
| Narození | 12. října 1873 Újezd u Hořovic Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 17. listopadu 1953 (ve věku 80 let) Chrudim Československo  Československo |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Významná díla | Z lásky k svým, Zdeněk Chrášťanský, Vyděděnci, Z dob slávy a štěstí, Stíny duší, Pro klid duše, Ze svatohorského údolí, O cizí čest, Pošumavským rájem |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Václav Šlosar-Doubravský (12. října 1873 Újezd u Hořovic – 17. listopadu 1953 Chrudim), byl český spisovatel a překladatel.
Život
Václav Šlosar se narodil 12.10.1873 v Újezdě u Hořovic. V nedalekém Kařezu se vyučil strojním zámečníkem. Cerhovický farář Dominik Brázda velmi dobře poznal jeho skutečné nadání, podporoval jeho čtenářskou vášeň a velice tak ovlivnil jeho další život. Až ve věku 19 roků byl přijat do sekundy gymnázia v Praze – Žitné ulici, kde byl žákem spisovatele Aloise Jiráska. Po maturitě studoval na filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Po ukončení studií se stal profesorem českého jazyka a francouzštiny. Působil na reálce v Telči (1905-1906), v Příbrami (1906-1919), v Bratislavě (1919-1920). V letech 1920-1932 byl ředitelem učitelského ústavu ve Spišské Nové Vsi. V roce 1932 se vrátil do Čech jako ředitel koedukačního učitelského ústavu v Chrudimi. V roce 1936 odešel do výslužby a stal se v letech 1936-1939 ředitelem soukromého učitelského ústavu v Chrudimi. Ve své době byl velice znám i uznáván široké učitelské veřejnosti svými pedagogickými i didaktickými publikacemi a byl velice dobře přijímán i na Slovensku. Překládal také z francouzštiny a srbochorvatštiny, polštiny a slovenštiny. Zemřel v Chrudimi 17.11.1953.
Dílo
Děj většiny jeho povídek a románů je zasazen na Hořovicko, Berounsko, Příbramsko a Zbirožsko. Náměty čerpal z historie, nejčastěji z období třicetileté války. Rodný Újezd a jeho tragické osudy v době pobělohorské je věrně a čtivě zachycen v románu Z lásky k svým, který psal v době svých vysokoškolských studiích v roce 1904. Povídka Zdeněk Chrášťanský, z roku 1899 pojednává o osudu majitelů hradu Týřov u Berounky. V historické povídce Vyděděnci (1900) líčí pohnuté osudy rodiny sedláka v Drahoňově Újezdě za třicetileté války.
Tuto povídku zdramatizoval Antonín Svoboda Pošumavský. Do doby Karla IV. je zasazen román Z dob slávy a štěstí (1901). Děj se odehrává na tvrzi Doubravka nedaleko Újezda a v sousední, dnes již neexistující vsi Doubravice (asi severozápadně od Újezda v místě hotelu Bouchalka). Po této zaniklé tvrzi převzal spisovatel umělecké jméno Doubravský. V roce 1906 vychází trojice povídek : Stíny duší. Do okolí Příbramě je zasazena povídka z doby napoleonských válek Pro klid duše (1913) a legenda Ze svatohorského údolí (1915). Z pracovního pobytu ve Vídni vytěžil román O cizí čest (1921). Žánrově odlišný je humoristický román Pošumavským rájem (1922). Autor ho později sám označuje za první trampský román. Šlosarovy historické romány a povídky tiskla Cyrilometodějská tiskárna, nakladatelství V.Kotrby, a to ve sbírce zábavné četby pro český lid – Ludmila. Jde v pravém slova smyslu o lidovou četbu, v níž stojí V.Šlosar-Doubravský (zejména v hodnocení husitství a pobělohorské doby tzv.Temna) na opačném ideovém pólu než jeho učitel Alois Jirásek.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Šlosar-Doubravský
- Václav Šlosar-Doubravský v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Václav_Šlosar-Doubravský |
