| Václav Hladík | |
|---|---|
 | |
| Narození | 22. srpna 1868 Praha |
| Úmrtí | 29. dubna 1913 (ve věku 44 let) Staré Město |
| Povolání | spisovatel, překladatel a redaktor |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Václav Hladík (22. srpna 1868 Praha[1] – 29. dubna 1913 Praha[2]) byl český spisovatel, novinář a překladatel.
Život
Narodil se v rodině obchodníka plátenickým zbožím Jana Hladíka a jeho manželky Marie, rozené Nekvasilové.[1] Byl nejstarší ze šesti dětí (jeden sourozenec zemřel předčasně).[3] Pamětník Karel Vika vzpomínal, že se jednalo o zámožnou rodinu a že Václav Hladík žil v dospělosti se svou matkou, která vedla obchod.[4]
Hladík studoval reálné gymnázium a Českou obchodní akademii v Praze, v roce 1887 nastoupil jako zaměstnanec do Živnostenské banky. V roce 1891 se stal redaktorem Národní politiky, kde až do své smrti vedl rubriku zahraniční politiky. V letech 1899 až 1906 řídil časopis Lumír. Často cestoval do Paříže, Anglie, Itálie, Holandska, Belgie a Německa.[5]
V roce 1908 obdržel zlatou medaili města Paříže za zásluhy o česko-francouzské styky.[6]
Dílo
Kromě naturalistických příběhů a románů lepší pražské společnosti překládal především díla francouzských spisovatelů Alphonse Daudeta a Guye de Maupassanta. Toužil poznat moderní český lid, pochopit jeho pražskou společnost. Byl ovlivněn francouzskou a naturalistickou školou.
Deníky a časopisy
Přispíval do řady periodik, jako Národní listy, Květy, Zlatá Praha, Světozor, Lumír, Švanda dudák aj.[5]
Knižní vydání
- Z lepší společnosti, popis pražského života (1892)
- Z pražského ovzduší (1894)
- Třetí láska, román (1895)
- Ze samot a společnosti, cestopisné skici (1899)
- Samoty
- Trest, román (1901)
- Vášeň a síla, román (1902)
- Závrať, činohra (1902), která měla premiéru téhož roku v Národním divadle v Praze[7]
- Evžen Voldán, dvoudílný román (1905)
- Valentinovy ženy (1906)
- Vlnobití, povídky (1908)
- O současné Francii, listy z Paříže a vzpomínky (1894–1907) (1909)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Václav Hladík na německé Wikipedii.
- ↑ a b Matrika narozených, P. Marie Sněžná, 1866-1874, snímek 75. [s.l.]: Archiv hl. m. Prahy Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Panny Marie Sněžné, sign. PMS Z5, s. 74
- ↑ Soupis pražských obyvatel. [s.l.]: Archiv hl. m. Prahy Dostupné online. Kapitola Hladík Johann, 1841.
- ↑ VIKA, Karel. Z mé zlaté staré Prahy. [s.l.]: K. Vika Dostupné online. Kapitola Neklepejte, vstupte!, s. 205–205.
- ↑ a b HOLUB, Dalibor. Václav Hladík. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. Dostupné online. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 187–188.
- ↑ Pařížská delegace a odměňování za francouzsko-české styky. Čas. 1908-09-10, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Archiv ND: Závrať [online]. Národní divadlo [cit. 2023-06-20]. Dostupné online.
Literatura
- HOLUB, Dalibor. Václav Hladík. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. Dostupné online. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 187–188.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Hladík na Wikimedia Commons - Václav Hladík v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Týden (nekrolog Václava Hladíka). Zvon. Čís. 34/1913, s. 471. Dostupné online po registraci. Dostupné online.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Václav_Hladík_(spisovatel) |
