| Václav Peták | |
|---|---|
 JUDr. Václav Peták (1892) | |
| Purkmistr města Plzně | |
| Ve funkci: 1892 – 1917 | |
| Předchůdce | Josef Krofta (politik) |
| Nástupce | Matouš Mandl |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Mladočeši |
| Narození | 24. září 1842 Rosovice Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 19. listopadu 1917 (ve věku 75 let) Plzeň Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov města Plzně |
| Děti | Karel Peták |
| Profese | advokát, právník a politik |
| Commons | Václav Peták |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
JUDr. Václav Peták (24. září 1842 Rosovice – 19. listopadu 1917 Plzeň[1]) byl právníkem a významným purkmistrem města Plzně.
Život
Mládí
V mládí studoval práva v Praze. V roce 1868 přichází do Plzně, kde pracuje nejdříve u c. k. krajského soudu a po promoci na doktora práv jako koncipient v advokátní kanceláři. V roce 1874 si otevírá vlastní advokátní kancelář a je zvolen do obecního zastupitelstva. Dlouhé období, v němž Václav Peták působil jako radní, jej dokonale připravilo pro jeho purkmistrovskou roli. Dá se dohadovat, že díky svým schopnostem již jako radní byl v pozadí řady důležitých rozhodnutí městské správy.
Purkmistr Plzně
V letech 1892–1917 působí jako plzeňský purkmistr. Nástupem Petáka do úřadu purkmistra (primátora) se potvrzuje obrat v rozvojové politice města od liberálního nezasahování a volného podnikání k aktivní úloze představitelů a orgánů města v jeho rozvoji a uspořádání. Peták především začal prosazovat svou vizi Plzně jako „školského města“, zřejmě jako protiklad dosavadního image „černé Plzně“. První roky Petákova purkmistrovství znamenají také začátek systematického dohánění ostatních významných měst v budování infrastruktur, jež tehdy k modernímu velkoměstu nutně patřily. Město se tak konečně dočkalo veřejného vodovodu, kanalizace a tramvajové dopravy. Devadesátá léta a v poněkud menší míře i další první desetiletí 20. století bylo – nesporně také Petákovou zásluhou – období, kdy se v Plzni postavila řada budov pro nejrůznější vzdělávací a kulturní instituce; často se přitom vybavovaly vlastními budovami instituce existující již od šedesátých či sedmdesátých let. Otevření městského Velkého divadla v roce 1902, výstavba muzea v letech 1897–1901 a Měšťanská beseda z roku 1901 završily Petákův program transformace Plzně. Za čtvrtstoletí dokázala Petákova administrativa využít ekonomického potenciálu města k přeměně Plzně z chaoticky rostoucího průmyslového města na silné regionální centrum se všemi dobovými vymoženostmi velkoměsta. Například 29. června 1899 zahájil v Plzni osobně provoz Elektrických drah královského města Plzeň. V období Petákova působení ve vedení města se Plzeň stává moderním českým velkoměstem.
Svým prakticismem, pragmatismem a schopností komunikovat a spolupracovat s rozhodujícími aktéry ve městě i mimo něj Peták plně vyhovoval podmínkám, v nichž se Plzeň nacházela. Dařilo se mu tlumit sociální i národnostní konflikty, které v prudce rostoucím městě na etnické hranici nutně vznikaly. Ve vztahu k monarchii byl Peták vždy loajálním poddaným, a to až do posledních let monarchie za války[2].
Peták byl rovněž velkým znalcem školských zákonů a předpisů. Na zemském sněmu mu byl svěřen referát národního školství.
Úmrtí
Václav Peták zemřel 19. listopadu 1917 v Plzni ve věku 75 let a byl pochován v hrobce na plzeňském Ústředním hřbitově, nedaleko hřbitovního kostela svatého Václava.
Po smrti
Pomník připomínající působení Václava Petáka byl slavnostně odhalen dne 19. listopadu 1927 na Ústředním hřbitově. Mohutný pomník z dílny Hanuše Zápala se nachází na tomto hřbitově pod kaplí sv. Václava a je tvořen šesti mohutnými sloupy, na jejichž kladí sedí sokol. Před sloupy stojí anděl nesoucí plzeňský městský znak.
V městské části Plzeň 3 se dnes nachází Petákova ulice pojmenovaná na počest tohoto významného purkmistra.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Plzeň
- ↑ IVAN, Šedivý. Češi, České země a velká válka ; 1914-1918. [s.l.]: Nakl. Lidové Noviny ISBN 807106274X, ISBN 9788071062745. OCLC 249502166
Literatura
- Domanický P., Jedličková J.: Plzeň v době secese – Architektura a urbanismus, malířství, sochařství a umělecké řemeslo v architektuře 1896–1910. Plzeň, Nava, 2005, ISBN 80-7277-184-1.
- Maier K.: Hospodaření a rozvoj českých měst 1850–1938. Praha, Academia 2005, ISBN 80-200-1245-1.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Peták na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Peták
Encyklopedické heslo Peták v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Historická stezka Plzní, diplomová práce M.Jedličkové 2013
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Václav_Peták |
