| Václav Vlček | |
|---|---|
 Václav Vlček na výřezu z obrazu Jana Matejky | |
| Narození | 1425 |
| Úmrtí | 1501 (ve věku 75–76 let) |
| Povolání | spisovatel |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Václav Vlček z Čenova (též z Minic, okolo 1425?–1501?[pozn. 1]) byl český vojevůdce a autor knihy o válečném umění.
Původ
Václav Vlček původně používal přídomek z Minic. Přídomek z Čenova nebo z Čínova[pozn. 2] začal používat poté, co od krále Vladislava Jagellonského tuto vesnici obdržel za to, že sepsal své hlavní dílo Naučení, kterak se mají šikovati jízdní, pěší i vozy. Po roce 1436 byl také vlastníkem Libně, kterou získal po Janu Vlašimském z Cimburka.
Kariéra
Václav Vlček byl jedním z předních českých kondotiérů, tedy velitelů nájemních vojsk v bojích mezi císařem Fridrichem a vévodou Albrechtem. Poté sloužil Zdeňku Konopišťskému ze Šternberka. Ve válce krále Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem byl Václav Vlček jedním z nejdůležitějších Jiříkových vůdců; proslavil se zejm. při obležení a držení benediktinského kláštera v Třebíči, při obléhání Uherského Hradiště nebo při bitvě na říčce Valové u Tovačova. Jakožto žatecký zeman byl Vlček roku 1470 hejtmanem vojska žateckého a rakovnického.
V letech 1477–1484 vlastnil jihočeský hrad Helfenburk, ze kterého podnikal výpady proti příznivcům krále Matyáše Korvína.[1] Na hradě významně rozšířil opevnění o pokročilé pozdně gotické fortifikační prvky.[2]
Hermenegild Jireček usuzuje o Vlčkově „jadrném duchu válečnickém“ a uvádí tyto Vlčkovy věty: „Válkať jest, válkú válí se sem i tam; musí to býti, žeť jedni druhé porážejí.“ – „Bych se měl s kým bíti, vždy bych se naň rád s ranú první utek.“ Jireček však uvádí i chvalozpěv na Vlčka, zasazený do souvislostí boje o Tovačov:
| „ | By tu Vácslava Vlčka nebylo, zleby se bylo Čechuom přihodilo, žeby se mnohý do Čech nevrátil, a svój život bylby ztratil! | “ |
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Helfenburk – hrad, s. 67.
- ↑ DURDÍK, Tomáš; ADÁMEK, Jan; FRÖHLICH, Jiří; CHOTĚBOR, Petr. Vybrané středověké památky Prácheňska. Praha: Unicornis, 1998. 54 s. (Vlastivědná knihovnička Společnosti přátel starožitností; sv. 6). ISBN 80-901258-9-1. Kapitola Helfenburk u Bavorova, s. 49.
Literatura
- BEŇA, Samuel. Naučení o šikování jízdních, pěších i vozů z pera českého rytiera Václava Vlčka z Čenova (cca 1440-1500) ako vzácny prameň pre skúmanie taktiky jazdeckých oddielov na sklonku stredoeurópskeho stredoveku. In: Vojenská história : časopis pre vojenskú históriu, múzejníctvo a archívnictvo Roč. 24, č. 3 (2020), s. 19-32. Dostupné online.
- FRANKENBERGER, Otakar. Husitské válečnictví po Lipanech: vývoj husitského válečnictví po skončení husitské revoluce a jeho význam pro válečnictví vůbec. Praha : Naše vojsko, 1960. 196, [3] s., [12] s. fot. příl. : mp. (Živá minulost ; sv. 39).
- JIREČEK, H. Válečníci čeští XV. století. Vojevůdci krále Jiřího ve válce s Matyášem. In: Památky. Časopis Musea království Českého pro dějepis hlavně český, vydávaný od Archeologického sboru Musea království českého nákladem Matice české. Praha, Matice česká, 1863. Str. 72.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Vlček (kondotiér)
Vlček ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- Příspěvek k vojenské taktice na konci středověku
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Václav_Vlček_(kondotiér) |
