Vádí al-Araba

הערבה العربة
Nejvyšší bod	210 m n. m. (rozvodí mezi Mrtvým a Rudým mořem)
Délka	166 km
Nadřazená jednotka	Levantský rift
Sousední jednotky	Negevská poušť, Judská poušť, Jordánské údolí, Sha'fat Ibn Jad, Akabský záliv
Světadíl	Asie
Stát	Izrael Izrael Jordánsko Jordánsko
Povodí	Mrtvé moře, Rudé moře
Souřadnice	30°15′ s. š., 35°15′ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vádí al-Araba
Základní informace
Délka toku	166 km
Světadíl	Asie
Ústí
Mrtvé moře, Rudé moře
Protéká
Izrael Izrael, Jordánsko Jordánsko
Úmoří, povodí
bezodtoká oblast, Rudé moře
Poznámka	Šablona {{Zastaralý parametr infoboxu}} prohlašuje parametr "poznámka" (nyní s hodnotou "vádí") šablony "Infobox - vodní tok" za zastaralý!vádí
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arava nebo Araba (hebrejsky הערבה, ha-'Arava, arabsky العربة, al-'Araba) je pouštní údolí, kterým prochází jižní úsek hranice mezi Izraelem a Jordánskem. Údolí je součástí Levantské příkopové propadliny, kterou na sever odsud protéká řeka Jordán (končí v Mrtvém moři, Arava začíná na jižním břehu Mrtvého moře). Spojuje propadlinu Al-Ghaur jižně od Mrtvého moře s propadlinou zálivu Akaba v Rudém moři. Je 166 km dlouhé a jeho dno je 10 až 25 km široké. Údolí dosahuje hloubky až 279 m pod hladinou světového oceánu; naopak nejvýše se dostává na rozvodí mezi Mrtvým a Rudým mořem (asi 210 m n. m.) Západní stěny údolí představují okraj Negevské a na severu Judské pouště. Okraj plošiny zde dosahuje nadmořských výšek kolem 400 m, ale v jižní části, kde se již zvedají hory přesahující na Sinaj, až 710 m. Zřetelně vyššími horskými pásmy je Arava lemována na východní, jordánské straně. Od jihu je to Sha'fat Ibn Jad (Šafat ibn Džad, 1592 m), Jabal al-'Aṭā'iṭah (Džabal al-Atáita, 1614 m), kolem Al Karaku pak převážně vrcholy pod 1200 m.

Nachal ha-'Arava nebo Wādī al-'Araba je pak název vádí, vyschlého říčního koryta v údolí Arava. Spíše než o řece lze ovšem v tomto případě mluvit o korytu odvádějícím občasné přívalové srážky.

Průběh vádí

Vádí je vyplněno pouštní krajinou, ve které se epizodicky objevují řeky. Topograficky se dělí na tři části. Od Akabského zálivu na sever stoupá v délce 77 km až dosáhne maximální nadmořské výšky 230 m na rozvodí Mrtvého a Rudého moře. Dále na sever mírně klesá až k místu, jež je vzdálené 15 km od jižního konce Mrtvého moře. V tomto místě je terénní zlom a další pokles směrem na sever je velmi prudký.

Do vádí al-Araba ústí četná boční vádí, z nichž největším je Nachal Paran o délce 150 kilometrů, které sem přichází až ze Sinajského poloostrova v Egyptě.

Využití

Propadlinou vede část ropovodu Ejlat – Tel Aviv. Je tudy rovněž vedena hlavní severojižní tepna Negevu – dálnice číslo 90.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arabah na anglické Wikipedii.

Literatura

• V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Вади-Эль-Араба“.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vádí al-Araba na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Araba v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Geografie Izraele
Dějiny	Země izraelská Izraelské království Judské království Judea Izrael
Distrikty	Jeruzalémský distrikt Severní distrikt Haifský distrikt Centrální distrikt Telavivský distrikt Jižní distrikt Judea a Samaří
Vodní plochy	Galilejské jezero Jordán Středozemní moře Akabský záliv / Rudé moře Mrtvé moře
Sporná území	Judea a Samaří (Západní břeh Jordánu) Pásmo Gazy Golanské výšiny
Města	Jeruzalém Tel Aviv Haifa Beer Ševa
Oblasti	Galilea Gilboa Chulské údolí Jizre'elské údolí Jordánské údolí Judea Judské hory Karmel Hory Naftali Negevská poušť Samařsko Sorek Šefela Vádí al-Araba Vádí Ara Zevulunské údolí
Sousední státy	Libanon Sýrie Jordánsko Egypt
Archeologie	Archeologie v Izraeli

Autoritní data	NLI: 987007537011305171 VIAF: 246577769