| Víska | |
|---|---|
,_historick%C3%A1_ortofotomapa_(50._l%C3%A9ta).jpg) Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Vojenský újezd Hradiště |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°16′7″ s. š., 13°6′10″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Doupov u Hradiště |
  Víska | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 101 |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Víska (německy Dörfles) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary. Stála v Doupovských horách sedm kilometrů jihovýchodně od Vojkovic v nadmořské výšce okolo 630 metrů.[1]
Název
Název vesnice se v historických pramenech objevuje ve tvarech: Dörfflas (1563), Dörffleß (1631), Dörfles (1785 a 1847).[2]
Historie
První písemná zmínka o Vísce je z roku 1563. Vesnici údajně okolo roku 1450 založili poddaní ze zaniklé vsi Pissikau, která měla stát přibližně jeden kilometr jižně od Vísky.[3]
Víska patřila k doupovskému panství. Roku 1613 ve vsi vypukl mor, na který zemřelo 59 lidí. Další morová epidemie vesnici postihla v roce 1625, kdy jí podlehlo 25 obyvatel. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 žilo pět sedláků, dvanáct chalupníků a dva poddaní bez pozemků. Hlavním zdrojem obživy býval chov dobytka, ale důležitou roli hrála také výroba příze a zpracování dřeva.[3]
Po zrušení patrimoniální správy se Víska roku 1850 stala obcí. V roce 1861 ve vsi fungovala cihelna, ale nejpozději na začátku dvacátého století už byla mimo provoz. Ke vsi patřil Jalový dvůr (Galdhof) s ovčínem asi 1,5 kilometru jihozápadně od vesnice, myslivna a puškařská dílna. Podle adresáře z roku 1914 zde fungovaly kafilérie, dva hostince, dva obchody, řeznictví, trafika, dva obchody s dobytkem a řemeslo provozovali tři tesaři, dva zedníci, kovář a kolář. Zdejší výroba plátna po zavedení strojní výroby během devatenáctého století zanikla.[3]
Severozápadně od Vísky vyvěral minerální pramen Marga. Voda z něj měla charakter alkalické kyselky s obsahem vápníku, železa a hořčíku. V roce 1894 pramen koupila firma Beneka, postavila u něj malý pavilon a začala vodu stáčet a prodávat v blízkém okolí. Ve větší míře začala vodu prodávat až firma Mattoni, která pramen v roce 1911 koupila a zřídila u něj malé lázně.[3]
Víska zanikla vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu během první etapy rušení sídel. Úředně byla zrušena 15. června 1953.[3]
Přírodní poměry
Víska stávala v katastrálním území Doupov u Hradiště a v okrese Karlovy Vary, asi sedm kilometrů jihovýchodně od Vojkovic. Nacházela se v nadmořské výšce okolo 630 metrů na jihozápadním úbočí vrchu Huseň (762 metrů). Oblast leží v centrální části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina.[4] Půdní pokryv tvoří kambizem eutrofní. U zaniklé vsi pramení drobný potok, který je přítokem Lomnice.[5] Původní katastrální území vesnice měřilo 715 hektarů, z čehož bylo 439 hektarů polí, 140 hektarů luk, 108 hektarů pastvin a 4,5 hektaru lesa.[3]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí stála Víska v chladné oblasti CH7,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 850–1000 milimetrů, sníh zde leží 100–120 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30.[6]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 309 obyvatel (z toho 157 mužů), z nichž bylo 308 Němců a jeden cizinec. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 299 obyvatel: jednoho Čechoslováka a 298 Němců. I tentokrát všichni byli římskými katolíky.[8]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 367 | 392 | 363 | 354 | 338 | 309 | 299 | 40 |
| Domy | 51 | 54 | 57 | 58 | 58 | 57 | 58 | 43 |
Odkazy
Reference
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-04-10]. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 553.
- ↑ a b c d e f BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. Kapitola Víska, s. 28–29.
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-30]. Dostupné online.
- ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-30]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 237.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 130.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
Literatura
- BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Víska – Dörfles, s. 84.
Externí odkazy
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Víska_(vojenský_újezd_Hradiště) |
