Výškopis je obraz terénního reliéfu na mapě; soubor polohopisně znázorněných vrstevnic, výškových bodů s jejich výškovými kótami, doplněný mapovými značkami (vyjadřující podrobnosti, které nelze v měřítku mapy zobrazit ani popsat) a popřípadě další prostorově působící způsoby znázornění reliéfu (plastiky).[1]
Znázorňování výškopisu (metody jeho zobrazování)
Kopečková (pahorková) metoda
První zobrazovací metoda výškopisné složky mapy, je velmi nepřesná. Používána byla od 1. až do 18. století. Symbolicky znázorňuje polohu jednotlivých hor, opakovanou kresbou horské pásmo. V současné době se využívá pouze jako náhled na reliéf, například u map horských středisek k zobrazení sjezdovek, lanovek či vleků.[2]
-
J. A. Komenský, Haná -
Taipei -
Lyžařské středisko Kaprun
Tónování
Šrafování za pomocí krátkých čar o různé délce, tloušťce a hustotě. Šrafy mají být kolmé k vrstevnicím, svou polohou označovat směr spádu a svou šířkou a rozestupem příkrost sklonu.
Stínování díky různé intenzitě barvy odpovídající množství slunečních paprsků, které dopadá na krajinu podle jejího sklonu, jsou hřbetnice viditelné jako zlom osvětlené a neosvětlené plochy. Tím se získává plasticita mapy. Tato metoda se využívá v současnosti zejména pro doplnění map s vrstevnicemi.[3][4]
-
Studánky a okolí
Kóty
Uvedení absolutních nebo relativních výšek a hloubek pomocí číselných kót. Absolutní výšky (nadmořské výšky) jsou vztaženy k střední hladině některého moře, popřípadě k určitému nulovému horizontu. Relativní výšky vyjadřují svislou vzdálenost dvou bodů a získají se jako rozdíl absolutních výšek těchto bodů. Výhodou této metody je nezávislost kót na měřítku mapy.[3][4]
Vrstevnice
Hustota vrstevnic určuje sklon terénu. V mapě se značí vrstevnice hnědě, hloubnice a také vrstevnice na sněhu a ledovcích modře. Často se používají v kombinaci s kótami a také stínováním.[3][4]
-
Kóty a vrstevnice -
Kóty a vrstevnice
.png)
Další metody
3D průletové mapy - nejmodernější, využívají GPS, nejznámější Google Earth[4]
Reference
- ↑ Slovník TK ČÚZK. www.slovnikcuzk.eu [online]. [cit. 2021-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Vývoj zobrazení výškopisu na mapách. Praha, 2018 [online]. [cit. 2021-11-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c FIALOVÁ, Martina. Vývoj metod zobrazování terénního reliéfu. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2012. Bakalářská práce
- ↑ a b c d Monhart, Václav. Metody znázorňování výškopisu na mapách. Plzeň: Západočeská univerzita, 2006. Bakalářská práce.. kgm.zcu.cz [online]. [cit. 2021-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-11-28.
Související články
- Topografická mapa
- Vrstevnice
- Nadmořská výška
- Izolinie
- Hypsometrie
- Barevná hypsometrie
- Mapa
- Mapová značka
- Šrafy
Externí odkazy
- Analýzy výškopisu (cuzk.cz)
- Výškopis ČR - výškové profily tras radiových spojení (cbpmr.cz)
- ZČU - Přednáškové texty z Geodézie - Metody měření výškopisu Archivováno 28. 11. 2021 na Wayback Machine.
- Sporticus - Mapa a vrstevnice jako její hlavní součást
- Škola hrou - Vrstevnice
- Přírodní škola - Planeta země a kartografie
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Výškopis |
