Východopanonská pánev

Východopanonská pánev Východopanónska panva Keleti Kárpát-medence Тисо-Дунайська низовина Câmpia de Vest
Rozloha	100 000 km²
Nadřazená jednotka	Panonská pánev
Sousední jednotky	Západní Karpaty, Východní Karpaty, Rumunské Západní Karpaty
Podřazené jednotky	Velká dunajská kotlina
Světadíl	Evropa
Stát	Slovensko Slovensko Maďarsko Maďarsko Ukrajina Ukrajina Rumunsko Rumunsko Srbsko Srbsko
Horniny	sedimenty
Povodí	Dunaj
Souřadnice	47°48′ s. š., 22°18′ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Východopanonská pánev (slovensky Východopanónska panva, maďarsky Keleti Kárpát-medence („Východní Karpatská kotlina“), ukrajinsky Тисо-Дунайська низовина, Tyso-Dunajs'ka nyzovyna, rumunsky Câmpia de Vest) je rozlehlá pánev ve Střední Evropě mezi Karpaty a Dinaridy. Z hlediska geomorfologické hierarchie jde o provincii subsystému Panonská pánev. Název dostala po bývalé římské provincii Pannonia.

Východopanonská pánev zasahuje na území Slovenska, Maďarska, Ukrajiny, Rumunska a Srbska. Na severu a východě ji obepínají Karpaty. Na jihovýchodě se Panonská pánev protahuje kotlinou Velké Moravy až k soutoku Západní a Jižní Moravy, tedy k hranici Karpat s Dinaridy.

Východopanonskou pánev odvodňuje Dunaj a jeho přítoky, zejména Tisa.

Členění Východopanonské pánve:

• Východopanonská pánev (Východopanónska panva)
  • Velká dunajská kotlina (Veľká dunajská kotlina, Alföld, Câmpia Tisei)
    • Východoslovenská rovina (Tiszamenti síkság, Закарпатська низовина, Câmpia Someșului)
    • Východoslovenská pahorkatina
    • Dunamenti síkság (Dunavska nizija) ((Velká) Podunajská nížina)
    • Mezőföld
    • Duna-Tisza közi hátság (Bačka lesna zaravan) (Dunajsko-tiské meziříčí, Báčská sprašová plošina)
    • Észak-Alföldi síkság (Severotiská nížina)
    • Nyírség
    • Hajdúság (Hajducko)
    • Nagykunság-Hortobágyi-rónaság (Velkokumánsko-hortobáďská rovina) a Hortobágyi puszta
    • Berettyó-Körösökmenti síkság (Câmpia Crișurilor) (Berettyó-Krišská nížina)
    • Maros hordalékkúp-síkság (Câmpia Mureșului) (Murešská zvlněná nížina, Murešská nížina)
    • Câmpia Timișului (Tamiška nizija) (Timišská nížina)
      • Kudrički vrh
    • Banatska lesna zaravan (Banátská sprašová plošina)
      • Velika Peščara
    • Velikomoravska udolina (Velkomoravský úval)
    • Savska nizija (Posavina) (Sávská nížina)
    • Dravska nizija (Podravina, Drávamenti síkság) (Drávská nížina)
    • Belső-somogyi homokos hordalékkúp (Pahorkatina vnitřní Šomodi)

Literatura

• Václav Král: Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 2001. ISBN 80-200-0684-2.
• Ladislav Jirásko et al.: Jugoslávské hory. Olympia, Praha, 1987
• Velký atlas světa. Geodetický a kartografický podnik, Praha, 1988