 Včela medonosná kavkazská[1] | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Řád | blanokřídlí (Hymenoptera) |
| Podřád | štíhlopasí (Apocrita) |
| Čeleď | včelovití (Apidae) |
| Rod | včela (Apis) |
| Druh | včela medonosná (Apis mellifera) |
| Trinomické jméno | |
| Apis mellifera caucasica Pollmann; 1889 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Včela medonosná kavkazská (Apis mellifera caucasica, také známa jako karpatská) je poddruh včely medonosné. Vyskytuje se v celé Evropě a západní Asii.[2]
Původ
Kavkazská včela pochází z údolí středního Kavkazu, z Gruzie i když včely lze nalézt i ve východním Turecku, Arménii a Ázerbájdžánu.[3]
Anatomie
- Tvar a velikost: podobná včele kráňské a vlašské.
- Barva: tmavá s hnědými skvrnami, šedé ochlupení.
- Délka jazyku (sosáku): až 7,3 mm
Charakter a chování
Výhody
- Aktivní a pracovitá.
- Odolná vůči nízkým teplotám.
- Má dlouhý jazyk (sosák) – umožňuje sání nektaru z květů s dlouhým kalichem, např. jetele
- Produkuje velké množství propolisu.
- Rychle produkuje vosk.
Nevýhody
- Špatně snáší dlouhé zimy.
- Je citlivá na nosemózu.
- Vytváří mala včelstva.
- Pomalý rozvoj.
Rozšíření po světě
Kavkazská včela má dlouhou historii ve včelařství po celém světě. Včely byly poprvé dovezeny do Spojených států v 19. století. Frank Benton (1852–1919) navštívil Gruzii v roce 1905 a doporučil dovoz včel do Spojených států.[4]
Ruská revoluce a následná anexe Gruzie Rudou armádou v roce 1921 zastavila vývoz kavkazských včel. Poddruhy byly studovány a pěstovány především sovětskými entomology. Sovětští představitelé měli obavy o zachování čistoty kavkazského poddruhu a zakázali jakýkoli vývoz bez zvláštního povolení.[5]
V roce 1932 byl profesor E. F. Phillips pozván do Sovětského svazu do Gruzie a strávil měsíc návštěvami různých včelařských výzkumných ústavů. Phillips věnoval zvláštní pozornost jedinečným vlastnostem druhu kavkazské včely, především délkou jazyka (sosáku) a byl ohromen včelařským potenciálem v Gruzii.
Mezinárodní vývoz ze Sovětského svazu pokračoval až od roku 1969. Podle britských novin (Sunday Mirror)[5] "kavkazská včela– šedá horská včela Sovětského svazu byla posouzena jako nejlepší na světě a oceněna zlatou medailí. Kavkazská včela se vyznačuje svým komerčním potenciálem a sběrem medu i za deštivého počasí. O tuto včelu požádalo mnoho zahraničních včelařů a do Evropy, Asie a Ameriky jich bylo poslalo až 200 000 (1 června 1969)."
Mezinárodní ocenění
Včela medonosná kavkazská získala tři zlaté medaile na mezinárodních akcích. Na Mezinárodní zahradnické výstavě v Erfurtu (Německo) v roce 1961, na 20 mezinárodním kongresu APIMONDIA v Bukurešti (Rumunsko) v roce 1965 a na 23 mezinárodním kongresu APIMONDIA v Moskvě v roce 1971.[6]
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Pszczoła kaukaska na polské Wikipedii a Caucasian honey bee na anglické Wikipedii.
- ↑ ITIS - Report: Apis mellifera. www.itis.gov [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online.
- ↑ Bezpečnostní kontrola. www.biolib.cz [online]. [cit. 2024-04-30]. Dostupné online.
- ↑ Včela karpatská. Včelařský výkladový slovník [online]. [cit. 2024-04-30]. Dostupné online.
- ↑ RESEARCHGATE.NET. Status of breeding practices and genetic diversity in domestic U.S. honey bees [online]. [cit. 2024-04-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Caucasian (Georgian) Queen Bees For Sale | Oldest honey in the world! - GoldBee. goldenbee.ge [online]. [cit. 2024-04-29]. Dostupné online.
- ↑ Past Congresses. web.archive.org [online]. 2019-04-23 [cit. 2024-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-23.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu včela medonosná kavkazská na Wikimedia Commons 
Taxon Apis mellifera caucasica ve Wikidruzích
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Včela_medonosná_kavkazská |
