Věta (hudba)

Věta v hudbě představuje část či oddíl rozsáhlejší kompozice, užívaný většinou pro instrumentální skladby typu symfonie.

Slovo „věta“ bylo pro tento účel zvoleno pravděpodobně vzhledem k potřebě vyjádřit skutečnost, že v podobných typech skladeb je zpracované téma součástí většího celku a v hudebním jazyce klasické stavby takové kompozice je vyjádření hudební myšlenky coby narativního melodicko-harmonického celku podobné jako v řeči.

V hudební literatuře mívá „věta“ jednotlivé významy též posunuty či chápány odděleně, a to např. jako:

• „způsob skladby či psaní skladby“
• „melodický celek uzavřený závěrem, kadencí“
• „hudební myšlenka, téma, idea“
• „samostatný oddíl“
• „fráze“ či „perioda“
• „mouvement“ z francouzštiny coby „hnutí“ ve smyslu pohybu
• „kus“^[1]

V současné době se pro hudební větu volí převážně označení část (part) nebo fráze.^[zdroj?]

Frázování je členění melodie skladby v menší samostatné celky – fráze.^[2]

Odkazy

Reference

Literatura

• KRAUS, Jiří a kol. Nový akademický slovník cizích slov A–Ž. Praha: Academia, 2009. 879 s. ISBN 978-80-200-1351-4.