Vačice Robinsonova

Vačice Robinsonova
Hlava vačice Robinsonovy
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	vačnatci (Marsupialia)
Čeleď	vačicovití (Didelphidae)
Rod	vačice (Marmosa)
Binomické jméno
Marmosa robinsoni Bangs, 1898
Mapa rozšíření vačice Robinsonovy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vačice Robinsonova (Marmosa robinsoni) je malá vačice z čeledi vačicovitých (Didelphidae) žijící v tropických deštných lesích Střední Ameriky a na SZ Jižní Ameriky až do výšky 2 600 m n. m.

Popis

• Délka těla: 16,5-18,5 cm
• Ocas: 26 – 28 cm

Barva srsti je typicky skořicově hnědá, spodní strana těla je zbarvená do žluta. Barva hřbetu může být různá, od červenohnědé až po šedou. Má dlouhý špičatý čenich a velké oči. Velikost obličejové masky se liší podle místa rozšíření. Dlouhý ovíjivý ocas je řídce pokryt bílou srstí a slouží jako pátá končetina. Chodidla jsou přizpůsobena k pevnému uchopení větve.

Způsob života

Vačice Robinsonova je aktivní po celou noc, přes den spí v hnízdě, které si buduje v dutinách stromů nebo v opuštěných ptačích hnízdech. Vždy po probuzení se věnuje péči o srst, speciální pozornost věnuje obličeji a čenichu. Živí se hmyzem a ovocem. Nemá trvalé hnízdo; každý den si vybuduje nové. V divočině žije samotářsky, v zajetí se mezi vačicemi vytvořila sociální hierarchie. Samci demonstrovali svou nadřazenost tím, že značkovali výběh olejovitými výměšky.

Rozmnožování

Rozmnožuje se dvakrát až třikrát ročně, po 17 dnech březosti se rodí až 10 mláďat. Musejí se držet matčiny srsti, protože tento druh vačice nemá vak. Mláďata s matkou zůstávají 65 dní, za tu dobu se plně vyvinou.

Reference

Literatura

• dr. Philip Whitfield: 2000 zvířat Velká obrazová encyklopedie, Knižní klub 2003

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu vačice Robinsonova na Wikimedia Commons