Vasil Timkovič | |
---|---|
Narození | 21. března 1923 Skotarskoje Československo ![]() |
Úmrtí | 2. ledna 2023 (ve věku 99 let) Česká Třebová Česko ![]() |
Vojenská kariéra | |
Sloužil | ![]() |
Složka | 1. československý armádní sbor |
Války | Druhá světová válka |
Bitvy | Bitva o Kyjev (1943) Karpatsko-dukelská operace |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vasil Timkovič (21. března 1923 Skotarskoje, Podkarpatská Rus – 2. ledna 2023, Česká Třebová) byl přeživší gulagu a československý voják, veterán druhé světové války, ve které bojoval v 1. československém armádním sboru. Po válce se usadil v České Třebové. Nadále působil v armádě, po roce 1989 se podílel na obnovení tradice Československé obce legionářské a vzniku její místní jednoty v Ústí nad Orlicí. Zasadil se také o vznik pomníku a Parků československých legií v Ústí nad Orlicí a České Třebové.
Životopis
Vasil Timkovič se narodil 21. března 1923 ve vesnici Skotarskoje na Podkarpatské Rusi jako nejmladší ze čtyř dětí v rodině lesního správce Georga Timkoviče. Studoval na gymnáziu v Mukačevě, později ve Svaljavě.[1]
Na podzim roku 1939, po okupaci Československa, kdy Podkarpatskou Rus zabralo Maďarsko, utekl Vasil spolu se dvěma spolužáky z gymnázia za hranice do Sovětského svazu (přesněji řečeno na území bývalého Polska, které bylo toho času okupované Sovětským svazem). Doufali, že je Rusové přijmou přátelsky a dovolí jim bojovat za osvobození své vlasti. Namísto toho byli uvězněni v gulagu.
Chlapce chytili hned za hranicí a dopravili do polského města Skole. Následně je přesunuli do věznice v Charkově, kde byli odsouzeni na tři roky za nelegální přechod hranic. Vasil si je odpracoval v táboře Pečorlag (Pečorský nápravně pracovní tábor), kde stavěl železniční trať Vorkuta – Moskva. Životní podmínky zde byly tak bídné, že byl rozhodnutý skončit se životem, což se mu ale nezdařilo.[1]
Po skončení trestu, na sklonku roku 1942, dostal nabídku dobrovolně odjet do Buzuluku, kde se tou dobou formovala československá vojenská jednotka. V Buzuluku podstoupil základní výcvik, účastnil se osvobozování Kyjeva a přes Duklu a Slovensko se probojoval až ke Vsetínu, kde ho zastihl konec války.
Na Podkarpatskou Rus se natrvalo už nikdy nevrátil. Po válce ji Československá vláda po nátlaku odstoupila Sovětskému svazu.[2] Už to nebyla ta země, za kterou Vasil bojoval – a tak se rozhodl zůstat v Československu.[2] Rodina ve Skotarském o něm neměla žádné zprávy, a proto ho nechala vyhledat Červeným křížem. Vasil Timkovič se následně do Skotarského vydal, avšak bohužel už nezastihl svého otce, kterého dva dny před jeho příjezdem odvedla NKVD. Bratr i tři sestry zůstali na Podkarpatské Rusi, Vasil se vrátil do Československa. Usadil se v České Třebové, dostudoval střední školu a oženil se. Nadále zůstal u armády, do důchodu odešel v 57 letech v roce 1980.[3]
Počátkem 90. let coby válečný veterán stál u zrodu místní jednoty Československé obce legionářské v Ústí nad Orlicí a dlouhá léta byl jejím předsedou. V Ústí se zasadil také o vznik pomníku a Parku československých legií a o vznik stejnojmenného parku také v České Třebové. Pravidelně se účastnil pietních akcí ke Dni válečných veteránů, naposledy ještě 11. listopadu 2022.[4]
Zemřel 2. ledna 2023 ve věku 99 let.[5] Pohřben byl 13. ledna 2023 s vojenskými poctami v České Třebové.[6]
Ocenění
Vyznamenání
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
Československý válečný kříž 1939
Československá medaile za zásluhy, I. stupně
Pamětní medaile československé armády v zahraničí
Dukelská pamětní medaile
Medaile Za zásluhy o obranu vlasti
Pamětní medaile k 20. výročí osvobození ČSSR
Čestný pamětní odznak k 60. výročí ukončení 2. světové války
Čestná pamětní medaile k 90. výročí vzniku Československé republiky
Pamětní medaile za účast v boji proti fašismu a za osvobození vlasti
Pamětní medaile ČsOL „1914–1918 / 1939–1945“
Pamětní medaile ČsOL, I. stupně
Pamětní medaile ČsOL, II. stupně
Pamětní medaile ČsOL, III. stupně
Medaile Za vítězství nad Německem 1941–1945
Medaile Za osvobození Prahy
Jubilejní medaile 50. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945
Jubilejní medaile 70. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945, předána 31. března 2015[7]
Další ocenění
- Cena Za zásluhy o Pardubický kraj za rok 2019[8]
- Čestné občanství města Česká Třebová, uděleno 11. listopadu 2021, kvůli zdravotním komplikacím předáno 21. ledna 2022[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Vasil Timkovič (1923 - 2023). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2023-01-02]. Dostupné online.
- ↑ a b Přežil ruský gulag i válku, domů ho komunisté už nikdy nepustili. Příběh Vasila Timkoviče je téměř zapomenut. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ ČESKOSLOVENSKÁ OBEC LEGIONÁŘSKÁ. Zemřel br. plk. v. v. Vasil Timkovič. ČSOL [online]. 2023-01-02 [cit. 2023-01-02]. Dostupné online.
- ↑ a b MIKULECKÝ, Milan. Zemřel válečný veterán Vasil Timkovič. V březnu by mu bylo 100 let. Českotřebovský deník [online]. 2023-01-02 [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel válečný veterán Vasil Timkovič. Vstup do armády jej vykoupil z gulagu, bojoval u Kyjeva i na Dukle. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2023-01-02]. Dostupné online.
- ↑ MIKULECKÝ, Milan. Česká Třebová se rozloučila s čestným občanem města a válečným hrdinou. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Ocenili veterány z druhé světové války. www.ustinadorlici.cz [online]. Město Ústí nad Orlicí, 2015-03-31 [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Ocenění kraje | Pardubický kraj [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Příslušníci 1. československého armádního sboru
- Českoslovenští vojáci
- Paměť národa
- Narození v roce 1923
- Narození 21. března
- Úmrtí v roce 2023
- Úmrtí 2. ledna
- Úmrtí v České Třebové
- Vězni gulagů
- Nositelé Československé medaile za chrabrost před nepřítelem
- Nositelé Československého válečného kříže 1939
- Nositelé Československé medaile za zásluhy
- Nositelé Pamětní medaile československé armády v zahraničí
- Nositelé medaile Za zásluhy o obranu vlasti
- Nositelé Dukelské pamětní medaile
- Nositelé Pamětní medaile ČsOL
- Nositelé Medaile Za osvobození Prahy
- Nositelé Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce
- Nositelé Jubilejní medaile 50. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce
- Nositelé Jubilejní medaile 70. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce
- Vojenští veteráni
Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
---|---|
Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Vasil_Timkovič |