| Veřejný nepřítel č. 1: Epilog | |
|---|---|
| Původní název | L'Ennemi public n° 1 |
| Země původu | Francie FrancieKanada  KanadaItálie  Itálie |
| Jazyky | francouzština a angličtina |
| Délka | 128 min |
| Žánry | životopisný film filmové drama |
| Scénář | Jean Richet Abdel Raouf Dafri |
| Režie | Jean Richet |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Vincent Cassel Ludivine Sagnierová Mathieu Amalric Samuel Le Bihan Olivier Gourmet … více na Wikidatech |
| Produkce | Thomas Langmann |
| Hudba | Marco Beltrami |
| Kamera | Robert Gantz |
| Kostýmy | Virginie Montel |
| Střih | Hervé Schneid |
| Zvuk | François Groult Jean Minondo |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 2008 21. května 2009 (Německo) |
| Produkční společnost | Eagle Pictures |
| Distribuce | Netflix |
| Veřejný nepřítel č. 1: Epilog na ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Veřejný nepřítel č. 1: Epilog (v originále L'Ennemi public no 1) je francouzsko-kanadsko-italský hraný film z roku 2008, který režíroval Jean-François Richet podle autobiografické knihy L'Instinct de mort Jacquese Mesrineho. Film navazuje na předchozí část díl Veřejný nepřítel č. 1. Snímek měl světovou premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu v Tokiu dne 22. října 2008.[1]
Děj
Po několika letech strávených v Kanadě se Jacques Mesrine vrací do Francie. V roce 1978 se setkává s Françoisem Besse ve věznici La Santé, odkud společně utečou. Tím se dostává do zájmu médií.
Obsazení
| Vincent Cassel | Jacques Mesrine |
| Mathieu Amalric | François Besse |
| Ludivine Sagnier | Sylvia Jeanjacquot |
| Samuel Le Bihan | Michel Ardouin |
| Anne Consigny | Mesrinova advokátka |
| Olivier Gourmet | komisař Robert Broussard |
| Gérard Lanvin | Charlie Bauer |
| Georges Wilson | Henri Lelièvre |
| Michel Duchaussoy | Mesrinův otec |
| Myriam Boyer | Mesrinova matka |
| Fanny Sidney | Mesrinova dcera |
| Alain Fromager | Jacques Tillier |
| Laure Marsac | novinářka |
| Hervé Laudière | Daniel |
| Françoise Le Plénier | Danielova žena |
| Antoine Chopin | Danielův syn |
| Arsène Mosca | Jojo, policista |
| Jérôme Boyer | četník u zábrany |
| Nicolas Abraham | Grangier |
| Christophe Vandevelde | Gégé, policista |
| Luc Thuillier | komisař Lucien Aimé-Blanc |
| Isabelle Vitari | pokladní |
| Michaël Vander-Meiren | četník v Compiègne |
| Alain Doutey | předseda soudu v Compiègne |
| Joseph Malerba | Robert |
Ocenění
- Mezinárodní filmový festival v Tokiu: nejlepší herec (Vincent Cassel)
- César: nejlepší zvuk (Jean Mimondo, Gérard Hardy, Alexandre Widmer, Hervé Buirette), nejlepší režie (Jean-François Richet), nejlepší herec (Vincent Cassel); nominace v kategoriích nejlepší film, nejlepší adaptace (Abdel Raouf Dafri a Jean-François Richet), nejlepší filmová hudba (Marco Beltrami a Marcus Trumpp), nejlepší kamera (Robert Gantz), nejlepší výprava (Émile Ghigo), nejlepší střih (Hervé Schneid a Bill Pankow), nejlepší kostýmy (Virginie Montel)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku L'Ennemi public no 1 (film, 2008) na francouzské Wikipedii.
- ↑ L'Ennemi public no 1 (2008): Release Info [online]. IMDb [cit. 2023-12-31]. Dostupné online. (anglicky)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Veřejný_nepřítel_č._1:_Epilog |
