Velcí

Velcí
památník padlých 1. sv. války ve Velcí
Lokalita
Charakter	samota
Obec	Jince
Okres	Příbram
Kraj	Středočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°46′12″ s. š., 13°57′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 (2021)[1]
Katastrální území	Jince v Brdech (21,56 km²)
PSČ	262 23
Počet domů	4 (2011)[2]
Velcí
Další údaje
Kód části obce	390755
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velcí je část obce Jince v okrese Příbram. Původní obec byla srovnána se zemí v roce 1953. Současná část obce vznikla ke dni 21. prosince 2015^[3] a leží na katastrálním území Jince v Brdech. V roce 2011 měla 3 obyvatele a nacházely se v ní 4 domy.^[4]

Historie

Obec zřejmě původně vznikla v průběhu středověké kolonizace a zanikla v dobách husitských či poděbradských válek. Monografie Hořovicka a Berounska (1931) uvádí, že před dávnými časy bývala osada zvaná Vranová Hůrka, jejíž zakladateli byli bratři Toman a Koman z Vraného. Tehdy k obci náležely polnosti až na východ k Litavce. Roku 1454 byla ves zvaná Velká v majetku Jana ze Ctěnic a jeho matky Barbory. V roce 1602 byla prodána Mikulášem Pešíkem z Komárova Ctiboru Malovci z Chýnova na Svatém Poli.^[5]

Obec málem zanikla za třicetileté války. V berní rule z roku 1653 je uvedeno, že zde žilo osm rodin a ves byla v majetku Vratislavů z Mitrovic. Úbytek obyvatel nezpůsobila jen válka, ale také morové epidemie. Většina historie obce je provázána s nedalekými Jincemi. V 19. stoletím se zdejší obyvatelé jako většina obyvatelstva živili prací v železárnách. Žili zde cvočkaři, hřebokováři, hutníci a uhlíři. Když přišla krize v železářském průmyslu, mnoho lidí, a to i z Velcí, se odstěhovalo za lepší prací. V roce 1900 zde žilo více než 500 obyvatel a stálo zde kolem 70 domů.^[6] V roce 1930 bylo v obci evidováno 301 obyvatel.^[5]

Ve Velcí fungoval spolek dobrovolných hasičů a organizace Dělnické tělovýchovné jednoty. Život v obci přerušila 2. světová válka a nařízení o rozšiřování vojenské střelnice, která dostala název Truppenübungsplatz Kammwald. Sloužila pro výcvik dělostřelců, pěchoty, letectva i jiných druhů vojsk, a také k relaxaci frontových oddílů a dalším speciálním činnostem. Obyvatelé Velcí spolu s dalšími obcemi Zaběhlá, Padrť, Kolvín a Hrachoviště se museli do konce roku 1941 vystěhovat. Výjimku měli jen lesáci, lesní dělníci a formani, protože byli potřeba, neboť bylo nutné vytěžit velké množství dřeva, polámané vichřicí, která přišla 15. listopadu 1941.^[7]

Po skončení války se vystěhovaní obyvatelé mohli vrátit zpět do svých domovů. Obec byla modernizována, byl sem zaveden telefon a obecní rozhlas. Také začaly přípravné práce na vybudování obecního vodovodu. V roce 1949 zde bylo založeno zemědělské družstvo, jako první v hořovickém okrese. V témže roce však komunistický režim vydal nový zákon o Vojenských újezdech. V roce 1951 bylo rozhodnuto, že se vojenský újezd Brdy rozšíří a obce Velcí, Zaběhlá, Padrť, Kolvín a Hrachoviště zaniknou. Obyvatelé Velcí však neočekávali, že se projekt bude realizovat a odvolávali se na svou prorežimní angažovanost.^[5] I přesto však v roce 1952 došlo k vystěhování obcí. V roce 1953 bylo započato s bouráním domů, které vykonali vojáci pomocných technických praporů.^[8] Všechny vesnice byly srovnány se zemí a zhruba 1 250 původních obyvatel si muselo hledat nový domov.^[9] Ani nízké finanční odškodnění vystěhovaným nikterak nepomohlo, protože krátce na to proběhla měnová reforma, kterou byly veškeré finanční úspory znehodnoceny. Zároveň se ukázalo, že pocházet z vystěhované vesnice je nepříjemný cejch, který je ve společnosti tabu.^[10]

V roce 1990 vznikl spolek Svaz vyhnanců z Brd, který si dal za cíl získat důstojné odškodnění a své odejmuté pozemky zpět. Neúspěšně se dožadoval spravedlivého odškodnění. Obyvatelé vystěhovaných obcí se několikrát sešli v letech 1993, 2000 a 2007.^[11]

Dne 1. ledna 2016 vešel v platnost zákon, kterým byl zrušen vojenský újezd Brdy. Důvodem byla přílišná rozsáhlost prostoru, který byl málo využívaný a k počtu vojáků příliš velký. Na jeho místě vznikla chráněná krajinná oblast Brdy.

V roce 2020, u příležitosti 80. výročí od vystěhování obyvatel, bylo v místech, kde stávaly zaniklé obce, vysázeno šest lip.^[12]

Rodáci

• Jaroslav Pompl (1905–1965), vedoucí osobnost protinacistického odboje na Rožmitálsku

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Velcí na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Velká v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.