Velký septakord

Velký septakord (nebo také přesněji velký durový septakord, nebo také tvrdě velký septakord) je pojem z oboru hudební teorie označující poměrně často používaný typ čtyřzvuku (v evropské hudbě).

Jedná se o akord obsahující kromě svého základního tónu ještě velkou tercii, čistou kvintu a velkou septimu. Z hlediska terciového systému je velký septakord rozšířením durového kvintakordu.

Značení

Velký septakord je značen velkým písmenem názvu základního tónu, který je doplněn o horní index 7maj (ten se obecně používá ke značení velké septimy):

• $C^{7maj}$ od základního tónu c
• $F^{\mathrm{\#<!--\; \#\; -->}7maj}$ od základního tónu fis
• $E^{b7maj}$ od základního tónu es

Existují také některá alternativní značení, nejčastěji:

• $Cma{j}^7$
• $Cmaj$
• $C^{7+}$

Složení

Následující tabulka obsahuje složení velkého septakordu od jednotlivých základních tónů:

Značka akordu	Základní tón	Velká tercie	Čistá kvinta	Velká septima
$C^{7maj}$	c	e	g	h
$G^{7maj}$	g	h	d	fis
$D^{7maj}$	d	fis	a	cis
$A^{7maj}$	a	cis	e	gis
$E^{7maj}$	e	gis	h	dis
$H^{7maj}$	h	dis	fis	ais
$F^{\mathrm{\#<!--\; \#\; -->}7maj}$	fis	ais	cis	eis (=f)
$C^{\mathrm{\#<!--\; \#\; -->}7maj}$	cis	eis (=f)	gis	his (=c)
$A^{b7maj}$	as	c	es	g
$E^{b7maj}$	es	g	b	d
$B^{b7maj}$	b	d	f	a
$F^{7maj}$	f	a	c	e

Význam

Velký septakord lze použít v durových skladbách ve funkci tóniky nebo subdominanty, protože obsahuje velkou tercii a velkou septimu - intervaly charakteristické pro jónský modus a lydický modus. Protože obsahuje velice výrazný půltónový interval mezi velkou septimou a základním tónem přeloženým o oktávu výš, nevyskytuje se téměř vůbec v lidové evropské hudbě. O to častější je jeho použití v jazzu.

Odkazy

Související články

• Septakord
• Malý mollový septakord
• Dominantní septakord
• Durový kvintakord
• Tónika
• Subdominanta

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu velký septakord na Wikimedia Commons