Venezuelský záliv

Venezuelský záliv
Venezuelský záliv a jezero Maracaibo
Maximální hloubka	40 m
Šířka	240 km
Délka	120 km
Rozloha	17 800 km²
Zeměpisné souřadnice	11°30′0″ s. š., 71°0′0″ z. d.
Nadřazený celek	Atlantský oceán
Sousední celky	Karibské moře
Světadíl	Jižní Amerika
Stát	Venezuela Venezuela Kolumbie Kolumbie
Přítoky	Jezero Maracaibo

Venezuelský záliv (anglicky Gulf of Venezuela, španělsky Golfo de Venezuela) je mělký záliv v Karibském moři na hranici Venezuely s Kolumbií.

Situace

Záliv o šířce 240 km, nacházející se okolo 11. severní rovnoběžky, je ze severní strany až 120 km hluboko zapuštěný do jihoamerické pevniny. Je sevřen dvěma poloostrovy, se západu je to poloostrov Guajira a z východu Paraguaná. Z jižní strany je záliv propojen asi 65 km dlouhým průlivem Tablazo Strait s lagunovým jezerem Maracaibo s brakickou vodou.

Venezuelský záliv leží na kontinentálním šelfu který tvoří přechod mezi horskými pásy na pevnině a proláklinou v Karibském moři. Z důvodu pohybu Karibské desky začal šelf v minulosti pozvolna klesat pod mořskou hladinu. Venezuelský záliv je poměrně mělký (jen 20 až 30 m) a dno má pokryté silnou vrstvou sedimentu přineseného povodněmi z pevniny. Vede přes něj důležitá lodní trasa po které zaoceánské tankery odvážejí vytěženou ropu a byl proto v něm vykopán asi 100 km dlouhý, 245 m široký a 13,5 m hluboký kanál.

Přestože se v oblasti zálivu těží i zpracovává ropa a proplouvají jím lodě s hlubokým ponorem, je v zálivu voda která průběžně splňuje životní podmínky pro bohatou mořskou fauna. Žijí tam jak živočichové preferující nehluboké vody, tak i ti pravidelně migrující do plytkých vod. V hlubších vodách žijí i ryby ekonomicky významné, např. makrely, smuhy, chrochtali, cípali a murény. V místech kde Venezuelský záliv navazuje na mořskou hlubinu lze spatřit i rejnoky, manty a občas i kladivouny.

Historie

Záliv objevili v roce 1499 Španělé Alonso de Hojeda a Juan de la Cosa a Ital Amerigo Vespucci, jeho okolí tehdy obývala indiánská etnika řadící se do skupiny s názvem Karibové. Ihned nato začala španělská kolonializace. Venezuela byla první země v Jižní Americe která po vítězné bitvě ve Venezuelském zálivu v roce 1823 vypudila španělské vojáky ze země a osamostatnila se.

Ropný průzkum zálivu a okolí začal roku 1947 a první úspěšné vrty byly provedeny o deset let později na úzkém venezuelském pásu poloostrova Guajira. V současnosti je tato šelfová oblast hodnocena jako jedna z nejbohatších na ropu a zemní plyn v Jižní Americe.

Hraniční problémy

Již z koloniálních časů je vleklý spor o hranici mezi Venezuelou a Kolumbií vedenou v podélném směru přes poloostrov Guajira. Po dlouhé řadě dvoustranných, nebo za pomoci prostředníků vedených jednání došlo v roce 1941 k určení suchozemské hranice která však bývá i dnes zpochybňována.

Mnohem složitější je stanovení mořské hranice v zálivu a mezi jednotlivými výlučnými ekonomickými zónami do vzdálenosti 200 námořních mil od pobřeží. Kolumbie i Venezuela mají na vedení hranice své názory a žádná strana není ochotná ke kompromisu, v obou zemích jsou mezi obyvateli silné nacionalistické proudy rozdmýchávané politiky.^{[1][2][3][4][5]}

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Venezuelský záliv na Wikimedia Commons

Atlantský oceán
Moře	Alboránské moře Argentinské moře Azovské moře Baffinovo moře Baleárské moře Baltské moře Černé moře Egejské moře Irské moře Irmingerovo moře Jaderské moře Jónské moře Karibské moře Keltské moře Krétské moře Labradorské moře Libyjské moře Ligurské moře Marmarské moře Norské moře Sardinské moře Sargasové moře moře Scotia Severní moře Skotské moře Středozemní moře Thrácké moře Tyrhénské moře Waddenzee
Zálivy	Benátský záliv Biskajský záliv Botnický záliv Dariénský záliv Finský záliv záliv Fundy Gdaňský záliv Guinejský záliv Hudsonův záliv Jamesova zátoka Koporský záliv Korintský záliv Kurský záliv Lužská zátoka Lví záliv Mainský záliv Meklenburský záliv‎ Mexický záliv Narvský záliv Pernovský záliv Pomořanský záliv Rižský záliv Schlei Štětínský záliv záliv svatého Vavřince Viselský záliv Velká Syrta Venezuelský záliv Tarentský záliv
Průlivy	Antikythérský průliv Beagle Bonifácký průliv Bospor Cabotův průliv Calaiská úžina Dánské úžiny Dánský průliv Dardanely Davisův průliv Drakeův průliv Falklandský průliv Floridský průliv Foxův kanál Gibraltarský průliv Hudsonův průliv Jamajský kanál Kalmarsund Karpathský průliv Kaský průliv Kattegat Kerčský průliv Korsický průliv Kythérský průliv Lamanšský průliv Magalhãesův průliv Messinská úžina Mona Návětrný průliv Öresund Otrantský průliv Severní průliv Sicilský průliv Skagerrak Svatojiřský průliv Velký Belt Yucatánský průliv
Proudy	Antilský proud Benguelský proud Brazilský proud Falklandský proud Golfský proud Guayanský proud Guinejský proud Irmingerův proud Jižní rovníkový proud Kanárský proud Rovníkový protiproud Severní rovníkový proud Severoatlantský proud Západní příhon
Příkopy	příkop Gully Jihosandwichský příkop Kajmanský příkop Portorický příkop příkop Romanche příkop Tongue of the Ocean
Hřbety	Aegirův hřbet Americko-antarktický hřbet Středoatlantský hřbet Velrybí hřbet Wyville-Thomsonův hřbet

Autoritní data	GND: 4225060-2 VIAF: 130191099