Vespa dybowskii

Vespa dybowskii
Královna Vespa dybowskii
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	členovci (Arthropoda)
Třída	hmyz (Insecta)
Řád	blanokřídlí (Hymenoptera)
Podřád	žahadlovití (Aculeata)
Čeleď	sršňovití (Vespidae)
Rod	sršeň (Vespa)
Binomické jméno
Vespa dybowskii André, 1884
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vespa dybowskii je zástupce čeledi sršňovitých, který je ojedinělý tím, že je sociální parazit.^[1] Vyskytuje se ve východní Asii.^[2] Je pojmenována na počest polského přírodovědce a cestovatele Benedykta Dybowského.

Vzhled

Jedná se o sršeň, která připomíná stavbou těla a velikostí sršeň obecnou, ale má podstatně tmavší zadeček. V porovnání s ostatními sršněmi rodu Vespa je průměrně velká. Královna bývá větší než dělnice a dorůstá až 30 mm, dělnice měří 17–24 mm.^[2][3]

Její hlava a tykadla jsou celé červené, stejně tak i nohy. Hruď této sršně bývá někdy k nerozeznání od hrudi sršně obecné, jindy se naopak zcela liší. Celý zadeček je černý či černohnědý. Zbarvením se celkově podobá sršni Vespa basalis.^[4] Celé tělo je pokryto krátkými, hnědými chloupky. V přirozené poloze má tato sršeň křídla složená v podélnou řasu nad svým tělem. Jako u všech sršní jsou tato křídla hnědá.

Výskyt

Tento druh preferuje mírné oblasti asijského Ruska (povodí řek Amur a Ussuri), východní Číny, Myanmaru, Thajska, Japonska a Koreje. Žije v nadmořské výšce do 2300 metrů. V rozsahu svého výskytu je brán jako vzácný nebo méně častý. V Japonsku je dokonce zapsán do červené knihy.^[3][5]

Způsob života

Tato sršeň je poměrně vzácná, nicméně je značně agresivní a v hierarchii sršní u zdrojů potravy je před ní jen sršeň mandarínská, s níž je jako jediná ochotná zahájit boj o potravu (sršně obecné, sršně žlutavé, Vespa analis, Vespa tropica před sršní mandarínskou vždy ustupují bez boje), ačkoliv v naprosté většině případů prohrává a je nucena ustoupit.^[6] Je mezi sršni rodu Vespa zvláštní tím, že žije jako sociální parazit (podobný způsob života je ještě doložen u druhu Vespa basalis)^[7]. Královna Vespa dybowskii si jako hostitele vybírá sršeň žlutavou nebo sršeň obecnou. Vnikne do jejího hnízda, a původní královnu usmrtí bodnutím žihadla do membrány mezi předníma nohama nebo do krku. Poté ji pravděpodobně vyhodí z hnízda. Následně začne klást vajíčka a dělnice hostitelské sršně nevědomky pečují o larvy Vespa dybowskii, až původní obyvatelé hnízda „vymřou“ a královna ovládne se svými dělnicemi hnízdo sama. K ošálení hostitelů s největší pravděpodobností nevyužívá chemických signálů a přesný mechanismus, jakým dokáže napadené sršně zmást, není dosud znám.^[1] Důvodem, proč napadá výhradně sršně žlutavé a obecné, může být to, že jejich královny se objevují na jaře první a ze všech sršní zakládají hnízda nejčasněji.^[6]

Kromě sociálního parazitismu je tato sršeň schopna zakládat a provozovat hnízda běžným způsobem.^[6] Hnízda ať už vlastní či uzurpovaná bývají menší, než je tomu u sršní obecných a žlutavých.^[4]

Potrava

Stejně jako její hostitelské druhy, loví pro své larvy včely, vosy, motýly, vážky a jiný hmyz, na který útočí z přibližně metrové vzdálenosti. Dospělci se živí především sladkými a kvasícími šťávami z poraněných stromů, popadaným ovocem apod. Nepohrdne ani masem z mrtvých zvířat.

Je poměrně útočná a při ohrožení dokáže velmi bolestivě bodnout.^[6] Toto bodnutí však může být závažné pouze u alergiků.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vespa dybowskii na Wikimedia Commons
• (anglicky) Popis vzhledu a způsobu života sršně V. dybowskii
• Video V. dybowskii, znázorňující její lov.
• Obrázky V. dybowskii