| Victor Klemperer | |
|---|---|
 | |
| Narození | 9. října 1881 Gorzów Wielkopolski |
| Úmrtí | 11. února 1960 (ve věku 78 let) Drážďany |
| Místo pohřbení | Německo |
| Alma mater | Francouzské gymnázium v Berlíně |
| Povolání | romanista, scholar of French literature, vysokoškolský učitel, politik, spisovatel, autor autobiografie, autor deníků, novinář, filolog, publicista, překladatel a lektor |
| Zaměstnavatelé | Technická univerzita Drážďany Humboldtova univerzita Greifswaldská univerzita Univerzita Martina Luthera Neapolská univerzita Fridricha II. |
| Ocenění | čestný doktor Technické univerzity Drážďany (1951) F.-C.-Weiskopf-Preis (1960) Cena sourozenců Schollových (1995) Národní cena Německé demokratické republiky Stříbrný vlastenecký záslužný řád |
| Politické strany | Jednotná socialistická strana Německa Komunistická strana Německa |
| Nábož. vyznání | reformní judaismus (do 1912) protestantismus (od 1912) |
| Choť | Eva Klemperer[1] Hadwig Kirchner-Klemperer[1] |
| Rodiče | Wilhelm Klemperer |
| Příbuzní | Georg Klemperer[1], Felix Klemperer[1] a Grete Riesenfeld[1] (sourozenci) Otto Klemperer (bratranec) Werner Klemperer (strýc) Doris Kahane (praneteř)[2] |
| Funkce | poslanec Lidové sněmovny |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Victor Klemperer (9. října 1881 Gorzów Wielkopolski – 11. února 1960 Drážďany) byl německý filolog, spisovatel a literární historik, romanista. Byl bratrancem německého skladatele a dirigenta Otto Klemperera.
Klemperer se proslavil zejména pojednáním LTI – Notizbuch eines Philologen (Jazyk Třetí říše – Zápisník filologa, LTI – Lingua Tertii Imperii) z roku 1947 a Deníky, v nichž dokumentoval své postavení židovského intelektuála v německé společnosti v době nacismu.
Filolog V. Klemperer si povšiml, že se totalitní společnost neobejde bez specifických složek slovní zásoby. Od počátku vlády nacismu v Německu zaznamenával jazykové jevy, které se mu zdály specificky nové. V roce 1946 mohl svou práci uzavřít koncipováním a posléze knižním vydáním souhrnu, který nazval LTI, tj. Lingua Tertii Imperii (Jazyk Třetí říše), viz Klemperer 1947 a Klemperer 2003. Za nejnebezpečnější ze specifických jevů epochy považoval skutečnost, že publicistika závazně využívala úředně stanovených klišé, která bylo možno jen mírně obměňovat. Východiskem k ní byly Hitlerovy a Goebbelsovy formulace. Jejich účelem byla povinná manifestace názorové solidarity s vládnoucí mocí. Lživé eufemismy, mezi nimiž byl nejproslulejší obrat „Endlösung der jüdischen Frage“ jako oficiální pojmenování pro vyhlazení židů, byl prototyp nejnebezpečnějšího jevu LTI, tj. používání obecných hyperonym na místě pojmenování specifických, dále užívání militárních metafor („Schlacht ums Korn“) a řada dalších typů.[3]
Victor Klemperer se zabýval také francouzskou literaturou, je autorem dvousvazkové publikace Geschichte der französischen Literatur im 18. Jahrhundert (Dějiny francouzské literatury 18. století).
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Catalog of the German National Library. Dostupné online. [cit. 2023-12-18].
- ↑ Bildnis Victor Klemperer. Saská zemská a univerzitní knihovna v Drážďanech. Dostupné online.
- ↑ ŠLOSAR, Dušan. Totalitní čeština. In: KARLÍK, Petr; NEKULA, Marek a PLESKALOVÁ, Jana, eds. CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny. 2017 [cit. 21. 1. 2022]. Dostupné z: https://www.czechency.org/slovnik/TOTALITNÍ
Literatura
- KLEMPERER., Victor. Geschichte der französischen Literatur im 18. Jahrhundert. 2 Bd. Bd. 1: Das Jahrhundert Voltaires. Berlin: Deutscher Verlag der Wissenschaften, 1954. 408 s. Bd. 2: Das Jahrhundert Rousseaus. Halle (Saale): M. Niemeyer, 1966. 520 s.
- KLEMPERER, Victor. Jazyk Třetí říše – LTI: poznámky filologovy. Překlad Zlata KUFNEROVÁ. 1. vyd. Jinočany: H & H, 2003. 299 s. Paměti. ISBN 80-7319-019-2.
- KLEMPERER, Victor. LTI: Notizbuch eines Philologen. Berlin, Aufbau-Verlag, 1947.
- KLEMPERER, Victor. Chci vydat svědectví. I., Deníky 1933–1941. Překlad Radovan Charvát. 1. vyd. Praha: Paseka, 2002. 599 s. ISBN 80-7185-463-8.
- KLEMPERER, Victor. Chci vydat svědectví. II, Deníky 1942–1945. Překlad Radovan Charvát. 1. vyd. Praha: Paseka, 2004. 663 s. ISBN 80-7185-492-1.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Victor Klemperer
Obrázky, zvuky či videa k tématu Victor Klemperer na Wikimedia Commons
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
- Němečtí spisovatelé
- Němečtí literární historikové
- Němečtí romanisté
- Narození v roce 1881
- Úmrtí v roce 1960
- Přeživší holokaustu
- Narození 9. října
- Úmrtí 11. února
- Úmrtí v Drážďanech
- Držitelé čestných doktorátů Technické univerzity Drážďany
- Pedagogové na Humboldtově univerzitě
- Pedagogové na Technické univerzitě Drážďany
- Pedagogové na Univerzitě Martina Luthera
- Narození v Gorzowě Wielkopolském
- Historikové 20. století
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Victor_Klemperer |
