| Vidhostice | |
|---|---|
 Celkový pohled na Vidhostice | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Vroutek |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°9′23″ s. š., 13°22′20″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 94 (2021)[1] |
| Katastrální území | Vidhostice (5,05 km²) |
| Nadmořská výška | 340 m n. m. |
| PSČ | 441 01 |
| Počet domů | 35 (2011)[2] |
  Vidhostice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 181561 |
| Kód k. ú. | 781568 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vidhostice jsou malá vesnice, část města Vroutek v okrese Louny. Nachází se asi 2,5 km na jih od Vroutku. V roce 2011 zde trvale žilo 100 obyvatel.[3]
Vidhostice je také název katastrálního území o rozloze 5,05 km².[4]
Název
Název vesnice je odvozen ze jména Vidhost ve významu ves lidí Vidhostových, kteří svůj původ odvozují od stařešiny Vidhosta. Takové rodové vsi vznikaly brzy po slovanském osídlení. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech: de Widehoztutiz (1252), de Wydhosticz (1358), Wedhosticz (1369), Widhosticz (1384), Widhostczicz (1405), de Widhossczicz (1383), in villa Vidhostyczich (1388), in villa Wydhossticzich (1483), w Widhosticzych (1543), na Bydhostczych (1587), na Vidhosticích (1615), Widhostitz (1655) a Widhostitz nebo Widhossticze (1787).[5]
Historie
První písemná zmínka o Vidhosticích je z roku 1252, kdy byl vlastníkem vesnice vladyka Radim. Zdejší statek byl později v držení různých šlechtických rodů. Z roku 1384 pochází první zmínka o vidhostickém kostelu svatého Martina, který patřil pod děkanství ve Žluticích (roku 1791 byla obnovena vidhostická farnost). Roku 1440 patřily Vidhostice rytíři Aleši z Vidhostic. Až v roce 1543, kdy Vidhostice vlastnil Jiří Úlický z Plešnice, je prvně doložena zdejší tvrz. Později tvrz a dvůr vlastnili až do roku 1584 Údrčtí z Údrče. Údrčtí postavili novou tvrz, kterou jejich nástupci Nesslingerové ze Selchengrabenu po roce 1655 přestavěli v menší barokní zámek. V roce 1588 byly Vidhostice v majetku Radoslava Vchinského z Vchinic. Po konfiskacích vlastnil Vidhostice již výše zmíněný rod Nesslingerů a od roku 1704 hrabata Štampachové ze Štampachu. V 19. století vlastnila Vidhostice šlechtická rodina Riedla z Riedlsteinu a později Baernreiterů.
Na počátku 20. století měly Vidhostice 52 obydlených domů a 351 obyvatel, z toho 328 Němců a 23 Čechů. Fungovala zde dvoutřídní škola, poplužní dvůr a chmelnice. Až do správních reforem v druhé polovině 20. století patřily do okresu Podbořany. Barokní zámeček byl za komunistického režimu zbourán a na jeho místě byly vystavěny ocelové kolny. Část věže kostela svatého Martina se zřítila, ale byla opravena.
Přírodní poměry
Vesnicí protéká Mlýnecký potok, který severovýchodně od vsi napájí Vidhostickou vodní nádrž, využívanou též jako chovný rybník. Rozloha nádrže je 24,25 hektarů.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 287 obyvatel (z toho 138 mužů), z nichž bylo 37 Čechoslováků a 250 Němců. S výjimkou tří evangelíků a šesti židů byli římskými katolíky.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 302 obyvatel: 101 Čechoslováků a 201 Němců. Kromě dvou evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.[7]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 333 | 321 | 339 | 351 | 354 | 287 | 302 | 145 | 157 | 135 | 112 | 94 | 96 | 100 |
| Domy | 44 | 46 | 50 | 52 | 52 | 53 | 55 | 53 | 65 | 31 | 31 | 35 | 38 | 35 |
| Počet domů z roku 1961 zahrnuje také domy Mukoděl. | ||||||||||||||
Pamětihodnosti
- Pozdně barokní kostel svatého Martina pochází z roku 1791.[9]
- Pozůstatky tvrziště s příkopem
Galerie
-
Kostel svatého Martina -
Pomník padlým -
Pohled od Mlýneckého potoka ke kostelu -
Budova zemědělského areálu východně od kostela -
Vodní nádrž Vidhostice
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-15.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 538–539.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 265.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 307.
- ↑ Umělecké památky Čech. T/Ž. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Vidhostice, s. 225.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vidhostice na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Vidhostice na webu ČÚZK
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Vidhostice |
