Vila Františky Lipčíkové

Vila Františky Lipčíkové
Vila Františky Lipčíkové
Účel stavby
městská knihovna
Základní informace
Sloh	kubismus
Architekt	Rudolf Stockar
Výstavba	1918–1919
Stavebník	Františka Lipčíková
Další majitelé	Mořic Hruban
Současný majitel	Statutární město Olomouc Knihovna města Olomouce
Poloha
Adresa	Brněnská 80, Olomouc, Česko Česko
Ulice	Brněnská
Souřadnice	49°34′34,69″ s. š., 17°14′13,2″ v. d.
Vila Františky Lipčíkové
Další informace
Rejstříkové číslo památky	22365/8-2607 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Františky Lipčíkové je stavba v Olomouci, kterou nechala zbudovat Františka Lipčíková podle návrhu architekta Rudolfa Stockara v letech 1918–1919. Jedná se o jednu z mála kubistických staveb na Moravě. Stavba má čísla popisná 500 a 501 v katastrálním území Nová Ulice a je zapsanou kulturní památkou České republiky.^[1]

Historie

Františka Lipčíková (1863–1948), vdova po přerovském advokátu a vlastenci Augustu Lipčíkovi (1858–1914), žila po smrti svého manžela na zámečku v Loučce u Valašského Meziříčí. Ten v roce 1918 prodala Tomáši Baťovi a nechala si zbudovat menší zámeček – vilu v Olomouci. Ten vznikl spojením a přestavbou dvou řadových domů v tehdejší Nové ulici. Ve střední části vznikl rizalit o třech okenních osách. Kompozice průčelí je podle systému 5–3–5, okna v přízemí středního rizalitu jsou hrotitě zaklenuta. Také v interiéru jsou zachovány kubistické detaily: dveřní výplně, detaily schodiště a podobně.

Původní dvorní křídla byla odstraněna a v levé (západní) části byl vytvořen hospodářský dvůr, který obsahoval kuchyň, vepřinec, kurník, chlév a garáž. V pravé (východní) dvorní části vznikla zahrada, kterou navrhl Quido Riedl.^[2]

V roce 1928 majitelka vilu prodala právníkovi a politikovi Mořici Hrubanovi, který ji zakoupil pro svého syna Vladimíra. Ten prodal část zahrady rodině Hanse Stratila, který zde nechal v roce 1933 postavit novoklasicistní vilu.

Při asanaci této části Olomouce byla původní ulice rozšířena a v sedmdesátých letech dvacátého století se uvažovalo o přesunu vily.

V současnosti je objekt využíván jako pobočka městské knihovny.^[3]

Odkazy

Reference

Literatura

• ZATLOUKAL, Pavel. Vila Františky Lipčíkové. In: ZATLOUKAL, Pavel. Slavné vily Olomouckého kraje. Praha : Olomouc: Foibos : Muzeum umění : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-87073-00-1. S. 61–63.
• ZATLOUKAL, Pavel. E11 – Vila F Lipčíkové – přestavba 1918–1919. In: KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 129.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vila Františky Lipčíkové na Wikimedia Commons