| Vodárenská věž v areálu Plzeňského Prazdroje | |
|---|---|
 Vodárenská věž pivovaru Plzeňský Prazdroj | |
| Poloha | |
| Adresa | Východní Předměstí, Česko Česko |
| Souřadnice | 49°45′5,15″ s. š., 13°23′27,93″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 103187 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Jubilejní brána a vodárenská věž pivovaru Plzeňský prazdroj) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vodárenská věž je známým architektonickým prvkem a jednou z dominant někdejšího Měšťanského pivovaru v Plzni (dnešní Plzeňský Prazdroj).
Historie
Na počátku 20. století vznikla společně se zvýšenou poptávkou po plzeňském pivu potřeba zvýšit výrobní kapacity pivovaru, a tedy také zásobovat pivovarské provozy větším množstvím vody. Řešením byl pověřen tehdejší šéfinženýr pivovaru František Spalek. Ten na základě studijní cesty po několika velkých evropských pivovarech navrhl v roce 1901 nejdříve zřízení provizoria, a poté začal navrhovat komplexní řešení, které mělo vést k úplné nezávislosti pivovaru na vodních zdrojích.[1]
Věž byla vystavěna na nejvyšším místě pivovarského areálu, aby bylo možné zásobovat provozy vodou samospádem. Tato lokalita byla shodou okolností územím bývalé městské šibenice (byl zde popraven i Jan Sladký Kozina) a kosterní pozůstatky nalezené během budování základů stavby byly uloženy v památníku vedle paty věže.[2]
Projekt byl zpracován roku 1905 a ve stejném roce také plzeňský stavitel Eduard Kroh zahájil stavbu. Ta byla realizována v letech 1905-07. Ke kolaudaci a definitivnímu uvedení do provozu došlo 20. prosince 1907.[3]
V letech 1960–1963 a 1987–1991 proběhly dvě drobnější opravy věže. Věž byla plně funkční a využívaná až do roku 2005.[1]
V roce 2008 byla vodárenská věž spolu s jubilejní branou plzeňského pivovaru zapsána do seznamu nemovitých kulturních památek. Při této příležitosti byla Českou národní bankou v edici Kulturní památky technického dědictví vydána pamětní zlatá mince Kulturní památka pivovar v Plzni, na které je jubilejní brána zobrazena, vodárenská věž však nikoliv.[4] V rámci edice Technické památky byla také při této příležitosti vytištěna poštovní známka s rytinou věže.[1]
Architektura
Věž má u paty průměr 13,34 metru a její celková výška je 25,5 m. V rozšířené části věže jsou umístěny dvě nádrže: větší na říční a menší na varní vodu. Přístup k nádržím je zajištěn pomocí tzv. komunikačního tobogánu – rampy ve tvaru šroubovice, upevněné na konzolách ve vnitřním prostoru věže. Spodní část věže je zděná a horní ocelová, s tenkým betonovým pláštěm. 7,8 m vysoká železná kupole je krytá měděným plechem a zakončená vyhlídkovou lucernou s hromosvodem a sochou krále Gambrina jako větrnou korouhví. Podle dostupných historických pramenů byla v prvních letech po dokončení lucerna na střeše dokonce vybavena světlometem.
Legendy
Pivovarská vodárenská věž prý byla postavena jako kopie jednoho z holandských majáků. Nepodařilo se ale najít žádný holandský maják, který by se věži podobal.[2]
Traduje se, že v 60. a 70. letech 20. století se pivovarští učedníci bavili vyjížděním komunikačního tobogánu na motorce.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Dominanta Plzně slaví 100. narozeniny [online]. Plzeňský Prazdroj, 2007-12-03 [cit. 2019-03-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c FORMANOVÁ, Markéta. Příběhy Plzeňských domů I.: Pivovarská věž. 1. vyd. [s.l.]: Starý most s.r.o., 2012. ISBN 978-80-87338-21-6.
- ↑ Památkový katalog: Vodárenská věž pivovaru Plzeňský Prazdroj [online]. [cit. 2019-03-25]. Dostupné online.
- ↑ Stavby plzeňského pivovaru na seznamu kulturních památek. Český rozhlas Plzeň [online]. 2008-10-08 [cit. 2019-03-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vodárenská věž v areálu Plzeňského Prazdroje na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Vodárenská_věž_pivovaru_Plzeňský_Prazdroj |
