Vojevoda (rusky воевода), též vojvoda byl u slovanských národů vojenský náčelník (srov. vojevůdce), později se tento pojem rozšířil i na titul správních úředníků. Vyvinul se z něho šlechtický titul vévoda. Praktický týž význam má maďarský výraz vajda.
Historie
Na Kyjevské Rusi byli vojevodové zmiňováni od 10. století jako vojenští náčelníci.
V 16. – 18. století existovali jak vojevodové ve vojsku, tak vojevodové jako vojenští i civilní správci (například, Litevské velkoknížectví, Polské království) určitého území vojevodství nebo újezdu.
Vojevodská správa byla od konce 16. století základní formou místní správy v Rusku. Vojevodové byli jmenováni carem, obvykle sloužili 1 až 3 roky. Při vedení administrativy vojevodům pomáhal „pismennyj golova“ (письменный голова), menší města nebo specifické oblasti řídili „prikazčici“ (приказчик) podléhající vojevodovi. Vojevodská správa zanikla během reforem cara Petra I. na počátku 18. století.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu vojevoda na Wikimedia Commons
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Vojevoda |
