| Izrael
|
| Součást seriálu: |
|
|
Volby do čtvrtého Knesetu se v Izraeli konaly 3. listopadu 1959. Výsledkem bylo vítězství levice vedené stranou Mapaj Davida Ben Gurion. Volební účast byla 79,5 %.
Výsledky
| strana | hlasů | % hlasů | křesel na začátku funkčního období |
křesel na konci funkčního období |
|---|---|---|---|---|
| Mapaj | 370 585 | 38,2 | 47 | 47 |
| Cherut | 130 515 | 13,5 | 17 | 17 |
| Národní náboženská strana | 95 581 | 9,9 | 12 | 12 |
| Mapam | 69 468 | 7,2 | 9 | 9 |
| Všeobecní sionisté[p 1] | 59 700 | 6,2 | 8 | 0 |
| Achdut ha-avoda | 58 043 | 6,0 | 7 | 7 |
| Náboženská fronta Tóry[p 2] | 45 569 | 4,7 | 6 | 6 |
| Progresivní strana[p 1] | 44 889 | 4,6 | 6 | 0 |
| Maki | 27 374 | 2,8 | 3 | 3 |
| Pokrok a rozvoj | 12 347 | 1,3 | 2 | 2 |
| Spolupráce a bratrství | 11 104 | 1,1 | 2 | 2 |
| Zemědělství a rozvoj | 10 902 | 1,1 | 1 | 1 |
| Unie severoafrických imigrantů | 8 199 | 0,8 | 0 | 0 |
| Pokrok a práce | 4 651 | 0,5 | 0 | 0 |
| Nezávislá frakce izraelských Arabů | 3 818 | 0,4 | 0 | 0 |
| Izraelská arabská dělnická strana | 3 369 | 0,3 | 0 | 0 |
| Sefardská národní strana | 3 133 | 0,3 | 0 | 0 |
| Národní unie | 2 456 | 0,2 | 0 | 0 |
| Holocaust Handicapped and Injured Faction | 1 765 | 0,2 | 0 | 0 |
| Jemenitská frakce | 1 711 | 0,2 | 0 | 0 |
| Nezávislí | 1 611 | 0,2 | 0 | 0 |
| Socialistická unie (Bund) | 1 322 | 0,1 | 0 | 0 |
| Fronta nových imigrantů | 631 | 0,1 | 0 | 0 |
| Třetí síla | 594 | 0,1 | 0 | 0 |
| celkem | 969 337 | 100 | 120 | 100 |
| Liberální strana[p 1] | - | - | 0 | 14 |
| Agudat Jisra'el[p 2] | - | - | 0 | 4 |
| Poalej Agudat Jisra'el[p 2] | - | - | 0 | 2 |
| celkem | 120 | 120 | ||
Čtvrtý Kneset
Po zvolení čtvrtého Knesetu vytvořil předseda vítězného Mapaje David Ben Gurion v pořadí devátou vládu, která získala 17. prosince 1959 důvěru Knesetu. Jeho koaliční vláda zahrnovala kromě Mapaje Národní náboženskou stranu, Mapa, Achdut ha-Avodu, Progresivní stranu a tři strany izraelských Arabů: Pokrok a rozvoj, Spolupráci a bratrství a Zemědělství a rozvoj. Ben Gurionova vláda měla šestnáct ministrů. Předsedou Knesetu se stal poslanec Mapaje Kadiš Luz.
Vláda padla po Ben Gurionově rezignaci 31. ledna 1961 v důsledku hlasování o nedůvěře vládě vyvoleném Cherutem a Všeobecnými sionisty kvůli Lavonově aféře. Poté, co se Ben Gurionovi nepodařilo sestavit novou vládu byly vypsány předčasné parlamentní volby. Čtvrtý Kneset tak trval pouze rok a devět měsíců, což bylo v té době nejkratší funkční období Knesetu.
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Israeli legislative election, 1959 na anglické Wikipedii.
Literatura
- ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. 321 s. ISBN 978-80-87029-16-9.
- ČEJKA, Marek. Judaismus a politika v Izraeli. 3. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2009. 278 s. ISBN 978-80-87029-39-8.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Volby do Knesetu 1959 na Wikimedia Commons - (anglicky) Kneset – Historický přehled 4. Knesetu
- (anglicky) Kneset – Volební výsledky
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Volby_do_Knesetu_1959 |
