Vosky jsou estery vyšších mastných kyselin a vyšších jednofunkčních (jednosytných) alkoholů. Nejčastějšími mastnými kyselinami obsaženými ve voscích jsou kyselina palmitová, kyselina laurová, kyselina myristová či kyselina stearová, pak je doplňují další nasycené kyseliny (většinou s délkou uhlíkového řetězce C24-C30). Přirozeně se vyskytují v přírodě jak u rostlin, tak u živočichů. Vosky jsou odolné vůči hydrolýze a nepodléhají enzymatickému rozkladu, proto nejsou živočichy stravitelné. Slouží k ochraně před vysycháním i před průnikem patogenů. U rostlin je lze najít na povrchu těla (kde vytváří tenkou ochrannou vrstvu – kutikulu), u živočichů taktéž tam (obvykle ale v srsti), popřípadě jsou produkovány ke stavbě obydlí (hlavně u hmyzu).
Vosky přírodního původu kromě výše zmíněných látek obsahují spoustu příměsí dalších látek (volné karboxylové kyseliny, alkoholy, steroly atd.)
Vlastnosti vosků
- tuhé
- nerozpustné ve vodě, rozpustné v nepolárních rozpouštědlech (benzín, chloroform,...)
- odolné vůči oxidaci a hydrolýze
- jsou hořlavé a spalují se dokonaleji než parafín
Známé vosky
Rozdělení podle původu: živočišné, rostlinné a syntetické. Dělení podle četnosti užívání:
- včelí vosk
- čínský vosk
- lanolin
- vorvaňovina
- karnaubský (tvoří povlaky na listech brazilských palem)
- stearin - syntetický vosk, vyrobený pomocí kyseliny stearinové a Kyseliny palmitové
Mikronizovaný vosk
Mikronizovaný vosk je vosk, jenž byl mechanickou cestou rozmělněn na částice o velikosti několika mikrometrů. Vosk může být amidového, polyethylenového, oxidovaného polyethylenového nebo polypropylenového původu. Nejvíce se mikronizované vosky uplatňují při zpracování plastů, v textilním nebo keramickém průmyslu, ale také v kovoprůmyslu a ve farmacii.
Použití
- leštidla
- lékařství
- výroba kosmetiky
- výroba svíček
- ovocnářství: štěpařský vosk (s příměsí smůly a terpentýnu)
- konzervační činidla v truhlářství a v kožedělném průmyslu
- lyžařský vosk
- výtvarné umění:
- Malířství: enkaustika - příměs vosku v barvách
- sochařství: studijní přípravné modely pro odlévání reliéfů, zejména medailí, takzvaně na ztracený vosk; ceroplastika - plastické odlitky, nejčastěji miniaturní portréty
- tmely pro restaurování keramiky, kovů aj. materiálů
- pečeti- včelí vosk byl od 17. století postupně nahrazován španělským pečetním lakem
Dřívější užití
- voskovaný kartón a balicí papír
- pomáda na voskování vlasů a knírů[1]
Odkazy
Reference
- ↑ Jakš, 1901, recepty s. 34-43
Literatura
- Václav JAKŠ, Vosk, jeho čistění a užití. Vydal A. Reinwart v Praze 1901
- Petra Ahnertová: Včelí vosk, jeho užití, (originál: Beewaxs alchemy, překlad Eva Fuková). Metafora Praha 2018, ISBN 978-80-7359-545-6
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu vosk na Wikimedia Commons 
Téma Vosk ve Wikicitátech
Slovníkové heslo vosk ve Wikislovníku
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Vosky |
