 Vychuchol pyrenejský | |
|---|---|
 vychuchol pyrenejský | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 ohrožený druh[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | hmyzožravci (Eulipotyphla) |
| Čeleď | krtkovití (Talpidae) |
| Tribus | vychucholové (Desmanini) |
| Rod | vychuchol (Galemys) Kaup, 1829 |
| Binomické jméno | |
| Galemys pyrenaicus (É. Geoffroy, 1811) | |
 rozšíření vychuchola pyrenejského | |
| Sesterský druh | |
| vychuchol povolžský (Desmana moschata) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vychuchol pyrenejský (Galemys pyrenaicus) je savec, který je aktivní hlavně v noci. Je to jeden ze dvou žijících druhů vychucholů na území Evropy. Tento druh se vyskytuje hlavně na severu Španělska a v Pyrenejích.
Taxonomie
Společně s vychucholem povolžským patří do tribu vychucholové. Dříve bylo v tomto tribu mnohem více druhů, ale časem všechny druhy vyhynuly.
Popis
Vychuchol pyrenejský je dlouhý 11 až 16 cm s ocasem dlouhým od 12 do 16 cm. Váží 35 až 80 g. Vychucholové mají citlivé čenichy a velké plovací blány na zadních tlapkách. Mohou uzavřít své nosní nozdry a ušní ventily, proti vnikání vody do těla. Pak se dorozumívají pomocí echolokace.
Těla vychuchola je pokryto srstí, kromě čenichu a ocasu. Typičtí jsou díky svému hnědému tělu s lehkým zbarvením na břiše. Protáhlý černý čenich s vousky, umožňujícími sledování pohybu kořisti, jim slouží k vyhledávání potravy v zemi. Dožívají se nejméně 3,5 roku. Vychucholové jsou noční lovci malých bezobratlých živočichů, hlemýžďů a garnátů. V každém vrhu se rodí 3–4 mláďata, a to až třikrát do roka. Březost trvá asi 30 dnů.
Rozšíření
Vychucholové pyrenejští jsou zdatní plavci. Žijí tedy hlavně u vody. Kromě blan mají i drápky, které jim umožňují dobře lézt po strmých svazích. Pyreneje jsou tedy pro ně ideálním prostředím. Většinou žijí v páru. Samci mají větší území než samice. Celkově jsou ale k ostatním dospělým jedincům agresivní.
Nejnovější studie ukázaly, že výzkumy z 80. a 90. let 20. století jsou nespolehlivé. Starší údaje uváděly, že vychucholové jsou rozšířeni od severní části Pyrenejského poloostrova až po Francii. Právě nové výzkumy ukázaly, že tento druh je na jižní části poloostrova kriticky ohrožený, či úplně vyhynulý. Důvodem snižování počtu tohoto druhu ve Španělsku a v Portugalsku jsou hlavně přehrady, které se zde v poslední době staví. Vychucholové jsou citliví vůči znečištění vody.[2] Tento problém se týká i katalánského národního parku Alt Pirineu, kde se vychucholové též hojně vyskytují.
Ochrana
Snaha o ochranu druhu je vedena projekty Estrategia Nacional de Conservación del Desmán Ibérico a Proyecto LIFE+ Desmania společně s Evropskou komisí, která finančně přispívá z 50 %. Hlavní hrozbou pro vychucholy jsou přehrady, celková těžba, špatná kvalita vody a invazivní druhy, jako norek americký, které je ohrožují.
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ Španělsko se snaží zachránit vychuchola pyrenejského. ‚Evolučnímu klenotu‘ hrozí vymření. iROZHLAS [online]. 2024-04-26 [cit. 2024-04-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu vychuchol pyrenejský na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Vychuchol_pyrenejský |
