| Vysílač Brno – Kojál | |
|---|---|
.jpg) Vysílač Kojál | |
| Základní informace | |
| Kóta | 601 m n. m. |
| Výstavba | 1957 – 1959 |
| Stát | Česko Česko |
| Kraj | Jihomoravský kraj |
| Okres | Vyškov |
| Souřadnice | 49°22′12″ s. š., 16°48′58″ v. d. |
  Vysílač Kojál Vysílač Kojál, Česko | |
| Technické informace | |
| Výška stavby | 340 m |
| Stav | funkční |
| Vysílané stanice | |
| DVB-T2 | MUX 21 (K26), MUX 22 (K40), MUX 23 (K33) |
| Rádia FM | ČRo Radiožurnál (95,1), ČRo Dvojka (102,0), ČRo Brno (106,5), Frekvence 1 (104,5), Rádio Impuls (87,6) |
| Rádia DAB | MUX ČRo DAB+ (K12D) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vysílač Kojál je 340 metrů vysoký kotvený stožár postavený na stejnojmenném vrcholu (600,5[1] m n. m.) mezi obcemi Lipovec a Krásensko (v katastru druhé jmenované), tj. na hranicích Vyškovska a Blanenska, přibližně 25 km severovýchodně od Brna. Vysílač je nejvyšší stavbou na Moravě (třetí nejvyšší v Česku) a je dvojčetem vysílače Krašov, který je o dva metry vyšší. Svým signálem pokrývá jižní a střední Moravu i část východních Čech.[2]
Historie
Postaven byl v letech 1957–1958. Konstrukci stožáru svařenou z ocelových trubek navrhl inženýr Josef Wanke.[2] Po dokončení měřil 322 metrů, ve své době se tak stal nejvyšší stavbou v Česku,[2] jen o dva metry menší než Eiffelova věž v Paříži.[3] Do provozu byl uveden 1. ledna 1959,[zdroj?] slavnostní spuštění se však odehrálo 1. března téhož roku.[2] Začínal s vysíláním jednoho černobílého programu, postupně přibyly další programy a barevné vysílání.[2]
V době po invazi vojsk států varšavské smlouvy v srpnu 1968 se vysílač stal místem odporu, když okupační síly ukončily svobodné vysílání televize v Praze a z vysílače Krašov u Plzně. Ve vysílání totiž pokračovalo brněnské studio Československé televize, z něhož unikl přenosový autobus s dvaceti pracovníky a na Kojálu mu pracovníci radiokomunikací poskytli zázemí. Pět hodin trvalo okupačním jednotkám, než vysílač našly a vypudily odtud televizní štáb. Ten se pak uchýlil do budovy Československé akademie věd v Královopolské ulici v Brně a následně do vojenského prostoru u Dědic. Mezitím díky silnému signálu z vysílače Kojál dosahovalo vysílání i na území Rakouska, kde jej přebírala televize ORF a šířila dále.[3][4]
V 80. letech vysílač prošel rekonstrukcí, původní stožár byl demontován a těsně vedle byl roku 1984 postaven nový o celkové výšce 340 metrů. Na vrcholu se nachází laminátová konstrukce cca 22 m vysoká. Při přechodu z analogového na digitální vysílání byl vysílač zmodernizován.[2] Na konci listopadu 2009 byl zde vypnut nejprve analogový signál programu ČT2,[5][6] k vypnutí analogu ČT1, Novy a Primy došlo až v červnu 2011.[7][8] V době největšího provozu sloužilo na vysílači v nepřetržité 24hodinové službě zhruba 60 zaměstnanců, v roce 2019 jej obsluhovali 2 stálí zaměstnanci.[3]
Vysílané stanice
Televize
| Multiplex | Kanál | Kmitočet | Výkon (ERP) | Polarizace | |
|---|---|---|---|---|---|
| DVB-T2 | Multiplex 21 | 26 | 514 MHz | 100 kW | horizontální |
| DVB-T2 | Multiplex 22 | 40 | 626 MHz | 100 kW | horizontální |
| DVB-T2 | Multiplex 23 | 33 | 570 MHz | 100 kW | horizontální |
Rozhlas
| Stanice | Kmitočet | Výkon (ERP) | Polarizace | |
|---|---|---|---|---|
| FM | ČRo Radiožurnál | 95,1 MHz | 83,17 kW | horizontální |
| FM | ČRo Dvojka | 102,0 MHz | 83,17 kW | horizontální |
| FM | ČRo Brno | 106,5 MHz | 67,60 kW | horizontální |
| FM | Rádio Frekvence 1 | 104,5 MHz | 66,98 kW | horizontální |
| FM | Rádio Impuls | 87,6 MHz | 66,98 kW | horizontální |
Z Kojálu vysílá i digitální rozhlas DAB+:
| Multiplex | Kanál | Kmitočet | Výkon (ERP) | Polarizace | |
|---|---|---|---|---|---|
| DAB+ | ČRo DAB+ | 12D | 229,072 MHz | 10 kW | vertikální |
Odkazy
Reference
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-11-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f redakce. Vysílač Kojál slaví 60 let. Je o 2 metry nižší než Eiffelova věž. Parabola.cz [online]. 2019-02-27 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c PROKOPOVÁ, Milada. Dvě technická jubilea: vysílač vzdoroval Rusům, nádrž stále vzbuzuje spory. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-03-10 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
- ↑ VIDEO: Lidé z televize vzdorovali Rusům týden, okupaci ohlásili světu z Kojálu. iDNES.cz [online]. 2018-08-06 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Týden, AP. Jihomoravský vysílač Kojál ukončí analogové vysílání. Týden.cz [online]. 2009-11-30 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
- ↑ DUBSKÁ, Šárka. Kojál bude už za měsíc vysílat digitálně. vyskovsky.denik.cz. 2009-11-02. Dostupné online [cit. 2019-05-05].
- ↑ KUŽNÍK, Jan; JANČAR, Rosťa. Morava a Slezsko v noci vypne analog, na digitální TV už bude 99,6 % Česka. iDNES.cz [online]. 2010-09-30 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Vypínání analogového vysílání ČT: 30. června 9 vysílačů a 174 dokrývačů. Parabola.cz [online]. 2011-05-04 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysílač Kojál na Wikimedia Commons - Historie vysílače na Kojále
- Fotografie vysílače Brno - Kojál
- (anglicky) Vysílač na Structurae
- (anglicky) Vysílač na Structurae
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Vysílač_Kojál |
