| Vysoká pri Morave | |
|---|---|
 Kostel sv. Ondřeje | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°19′58″ s. š., 16°54′55″ v. d. |
| Nadmořská výška | 145 m n. m. |
| Stát | Slovensko Slovensko |
| Kraj | Bratislavský |
| Okres | Malacky |
| Tradiční region | Záhoří |
  Vysoká pri Morave | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 33,5 km² |
| Počet obyvatel | 2 273 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 67,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Dušan Dvoran[2] |
| Vznik | 1271 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 02 |
| PSČ | 900 66 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | MA |
| NUTS | 508349 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vysoká pri Morave je obec na Slovensku v okrese Malacky. Leží na jihozápadě Záhorské nížiny v nadmořské výšce 145 m n. m., v těsné blízkosti řeky Morava, jejímž středem prochází státní hranice se sousedním Rakouskem. Žije zde přibližně 2 300[1] obyvatel.
Příroda
Na katastru obce leží významné přírodní rezervace Horný a Dolný les (biotopy lužního lesa) a lesní rezervace Rozporec. V blízkosti obce se nacházejí četné umělé vodní plochy, které vznikly při dosud probíhající těžbě štěrku. Tyto vodní plochy se v současnosti využívají pro sportovní rybolov.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1271, kdy se nazývala Znoyssa. Provedené archeologické výzkumy na území obce potvrzují jej osídlení již v neolitu a eneolitu. Našly se zde doklady z doby laténské a velmi bohaté hroby z římské doby. V těsné blízkosti řeky Morava v lokalitě Grbavica bylo nalezeno slovanské (žárové-popelnicové) pohřebiště s keramikou pražského typu (6.–7. století n.l.), dále slovanské sídliště a pohřebiště z doby Velké Moravy (9. století n.l.). Území (chotár) obce se poprvé písemně připomíná v roce 1271 v královské darovací listině Štefana V., která se váže k majetku stupavského hradu. V období česko-uherské války 1271–1278 bylo osídlení obce zničeno a obec se vylidnila.
Ke znovuosídlení obce došlo až na konci 13. století německými rybáři z Devína, kteří tuto svoji novou obec pojmenovali Herksteten. Začátkem 14. století obec postupně kolonizují němečtí rolníci a název obce se dále mění na Hochsteten. Koncem 16. století přichází do obce početná skupina charvatských kolonistů. Charváti byli římskokatolického vyznání a z jejich iniciativy byl v letech 1666–1669 na místě obecního hřbitova, kde stála menší kamenná kaplička, vybudován kostel sv. Ondřeje. V období let 1890–1892 byl nákladně přestavěn a rozšířen.
Obyvatelstvo obce se v minulosti věnovalo hlavně zemědělství. Ti, kteří nevlastnili půdu, nacházeli zdroj obživy při sezonních pracích v obcích Dolního Rakouska. V 16. a 17. století vynášel i rybolov a chytání raků, což poskytovala řeka Morava a její ramena. Roku 1697 zde byl dokonce založen i obecní rybářský cech. Povaha krajiny poskytovala určité skupině obyvatel zdroj obživy v těžbě rákosu, který se vysekával v zimních měsících. K rozvoji obce nepřímo přispěla i výstavba hospodářských dvorů (majery) – Sauaš v 18. století, Nandin-ház, Dúbrava v 19. století, kde byl vybudován lihovar. Obec měla v 2.pol. 19. století dva mlýny (vodní a parní – Tomfmlyn). Roku 1911 byla v blízkosti obce vybudována železniční trať a stanice. Trať byla postavena pro potřeby cukrovaru v sousední Záhorské Vsi a podstatným způsobem přispěla k rozvoji obce a pro pěstitele cukrovky zabezpečila stálý odbyt.
V období komunistického režimu zde byla dislokována rota Pohraniční stráže.[3]
Názvy obce v její historii
Znoyssa (1271) Herksteten / Hochsteten (13.–14. století) – Hochstet / Hochstetno (15.–18. století) – Hochštetno do roku 1890 – Magasfalva 1890–1918 – Hochštetno 1918–1940 – Moravica 1940–1942 – Hochštetno 1942–1948 – Vysoká pri Morave od 1948
Pamětihodnosti
Objektem kulturně-historického významu je římskokatolický kostel sv. Ondřeje (původně barokní z roku 1669) – následně rozšířený a přestavěný v novorománském slohu v období 1890–1892. V blízkosti kostela je několik votivních křížů a pomníků z 19. století.
V obci se nachází spolková plastika sv. Floriána z roku 1826, kaple sv. Jana Nepomuckého z 2.pol. 18. století, kaple sv. Rocha a sv. Vendelína z 2.pol. 19. století, dále hodnotný pomník obětem první světové války z roku 1930.
Turismus
Obec se díky své poloze stala významnou na sportovní cyklotrase, která sahá až po starobylý hrad Devín na soutoku Moravy a Dunaje. Dne 7. května 2022 byl předán do provozu cyklomost pro pěší a cyklisty přes řeku Moravu s názvem VysoMarch; název mostu vznikl spojením názvů míst, která spojuje, tj. Vysoká pri Morave a město Marchegg v Rakousku.[4]
Osobnosti
- Narodil se zde olympijský vítěz v plavání z roku 1904 Zoltán Halmay.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Dušan Dvoran je v seznamu. Dostupné online.
- ↑ Československá lidová armáda. www.csla.cz [online]. [cit. 2022-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Cezhraničné prepojenia územia medzi obcami Vysoká pri Morave a Marchegg formou cyklolávky cez rieku Morava. Bratislavskykraj.sk [online]. [cit. 2022-12-23]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysoká pri Morave na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Vysoká_pri_Morave |
