| Vysoké | |
|---|---|
 Místo, kde vesnice stávala | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Klášterec nad Ohří |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°23′55″ s. š., 13°8′8″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Kunov (4,34 km²) |
  Vysoké | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 105 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vysoké (německy Haadorf[1]) je zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Ležela asi tři kilometry severozápadně od Klášterce nad Ohří v nadmořské výšce 550 metrů. Zanikla vysídlením v roce 1963.[2]
Název
Původní německý název Hohendorf (vysoká ves) je odvozen z polohy vysoko v Krušných horách. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Hohendorff (1431), Hohendorff (1508), Hondorff (1545), hondorff (1543), hoendorff (1559), Hadorf (1654), Hadorf a Haudorf (1878) a Haadorf (1846).[3]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1431,[3] kdy se bratři Aleš a Vilém ze Šumburka rozdělili o majetek. Ves Vysoké tehdy připadla Alešovi jako součást pernštejnského panství. U něj zůstala až do roku 1592, kdy ji koupil Kryštof z Fictumu a připojil ji ke kláštereckému panství.[4]
V sedmnáctém století byla vesnice součástí klášterecké farnosti, které roku 1636 odvedla desátek ve výši patnácti krejcarů. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly žilo pět chalupníků a dvě rodiny bez pozemků. Chalupníci obdělávali 42 strychů půdy a chovali šest krav, jedenáct jalovic, jednu ovci a deset koz. Na málo úrodných polích pěstovali zejména žito.[4]
U vesnice byl na tzv. Pfaffenbergu železnorudný důl Šebestián, kde se kromě krevele těžil také pyrit a chalkopyrit. Kromě stejnojmenné štoly se ruda dobývala několika šachtami. Těžba probíhala s mnoha přestávkami v letech 1709–1850 a v některých letech dosáhla výše 50–100 tun rudy, která se odvážela do perštejnských železáren. V první polovině devatenáctého století byly ve stejné lokalitě u vesnice také doly Marie Terezie, Barbora a Ondřej.[5]
Od osmnáctého století měla vesnice vlastní školu, do které chodily také děti z Klášterecké Jeseně.[4] Přesto se Vysoké nikdy nestalo samostatnou obcí[4] a po zrušení poddanství bylo v letech 1869–1880 osadou Petler. Od roku 1890 je vesnice uváděna jako část Kunova. Spolu s ním patřila v období 1900–1930 do přísečnického okresu.[6] V roce 1950 bylo Vysoké osadou Klášterecké Jeseně a později jako část Klášterce nad Ohří[6] roku 1963 vesnice vysídlením zanikla.[2]
Přírodní poměry
Vesnice stávala v Krušných horách, v podcelku Loučenská hornatina a okrsku Bolebořská vrchovina. Protékal jí bezejmenný potok, který se na okraji Klášterce nad Ohří vlévá jako pravostranný přítok do Širokého potoka.[7]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 142 obyvatel (z toho 67 mužů), z nichž bylo 138 Němců a čtyři cizinci. Kromě jednoho evangelíka patřili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 125 obyvatel: jednoho Čechoslováka, 121 Němců a tři cizince. S výjimkou dvou evangelíků a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[9]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 149 | 136 | 144 | 134 | 162 | 142 | 125 | 10 |
| Domy | 24 | 24 | 24 | 24 | 25 | 23 | 23 | 20 |
Odkazy
Reference
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
- ↑ a b BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1995, roč. 27, čís. 2, s. 44. ISSN 0231-5076.
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 501.
- ↑ a b c d VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. Kapitola Vysoké, s. 238.
- ↑ BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 34, 47.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-09-23]. S. 643. Dostupné online.
- ↑ CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická, půdní a geologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2018-09-23]. Dostupné online.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 255.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 295.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-11]. Kapitola Chomutov. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysoké na Wikimedia Commons - Vysoké na stránkách Zaniklé obce a objekty po roce 1945
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Vysoké_(Klášterec_nad_Ohří) |
