Vztlakové těleso je takové uspořádání letadla nebo kluzáku s pevnými plochami, kdy samotný tvar trupu vytváří významnou část vztlaku. Některá provedení se tvarem mohou podobat samokřídlům[1], např. Vought XF5U.
Historie a použití
Koncept vztlakového tělesa se objevoval od počátků aeronautiky, ale výraznější práce se datují do 60. let 20. století (NASA[2], MiG[3]). Běžně se tento konstrukční princip uplatňuje u stíhacích letounů, např. MiG-29 nebo F-15. Jako vztlaková tělesa jsou stavěny i hybridní vzducholodě.[4]
Vztlaková tělesa v kosmonautice
Některé z výhod "čistých" vztlakových těles (zejména dobrý vztlak za hypersonických rychlostí při zachování kompaktního tvaru) jsou potenciálně nejvýraznější v kosmonautice jako tvary návratových modulů kosmických lodí (Kliper, X-38, HL-20, X-33), přičemž některé byly i bezpilotně otestovány alespoň za nízkých rychlostí. Při vývoji raketoplánů v USA i SSSR byly zvažovány i konstrukce tohoto typu (např. návratem z oběžné dráhy otestovaný americký X-23[5] nebo ruský BOR-4). Pokusné vztlakové těleso IXV testuje i ESA[6]. V současnosti má šanci na realizaci i miniraketoplán Dream Chaser od Sierra Nevada Corporation[7].
Odkazy
Reference
- ↑ [1] Facetmobile
- ↑ [2] Archivováno 28. 2. 2014 na Wayback Machine. NASA Dryden Fact Sheet - Lifting Bodies
- ↑ [3]Spiral OS, M.Wade, Encyclopedia Astronautica
- ↑ [4] The new vehicle set to revolutionise the skies, BBC News, 4. ledna 2011
- ↑ [5]Prime, M.Wade, Encyclopedia Astronautica
- ↑ [6] Europe's IXV 'space wedge' performs drop test, BBC, 20.6.2013
- ↑ [7] Dream Chaser na NASAspaceflight
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu vztlakové těleso na Wikimedia Commons
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Vztlakové_těleso |
